Třetí nejstarší rozhlasový mediální dům na světě. Připomínáme technické milníky dějin Českého rozhlasu
Před sto lety, 18. května roku 1923, se prostřednictvím původně telegrafní vysílačky ve Kbelích začaly šířit rozhlasové vlny. Československo se tak po Spojených státech amerických a Velké Británii stalo třetí zemí světa, která byla schopna technicky zajistit pravidelné rozhlasové vysílání.
Českoslovenští rozhlasoví technici, hlasatelé a reportéři se tak ocitli v elitním klubu průkopníků nového revolučního média, které se stalo symbolem vědeckotechnického pokroku dynamického 20. století.
Čtěte také
Rozhlasová stovka v sobě nese příběhy velkých dějin. I do rozhlasové techniky se otiskly klíčové dějinné momenty naší země, kterých byl rozhlas vždy součástí. Vypráví příběh média sloužícího národním zájmům mladé republiky, ale i protektorátní propagandě, ohlašující pražské povstání i horké momenty srpna 1968.
V pětidílném rozhlasovém seriálu nahlédneme stoletý příběh rozhlasu prostřednictvím vybraných příběhů rozhlasové techniky. Projdeme jeho bohatou historií a připomeneme i osudy lidí rozhlasem spojených. Zároveň pozveme na velkolepou výstavu připomínající 100 let rozhlasu. Byla zahájena v Národním technickém muzeu 16. května a potrvá až do konce letošního roku.
Související
-
Sto hlasů rozhlasu. Dokumentární kompozice mapuje sto let historie naší země i rozhlasového vysílání
Zvukové dějiny na rozhlasových vlnách – takový podtitul nese dokument Bronislavy Janečkové. K blížícímu se 100. výročí začátku rozhlasového vysílání ho uvedeme na Vltavě.
-
Sto let rozhlasu, sto let hudby. Rozhlas jako zaměstnavatel českých skladatelů klasické hudby
Rozhlas jako zaměstnavatel českých skladatelů a skladatelek vážné hudby – to je téma vltavské Akademie, kterou věnujeme květnovému 100. výročí Českého rozhlasu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
