Tornádo na Moravě je náhoda, nesouvisí to s klimatickou změnou, uklidňuje bioklimatolog Žalud
Tornádo, které minulý týden zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko, dosáhlo pátého ze šesti stupňů Fujitovy stupnice, tedy stupně F4, tvrdí bioklimatolog z Mendelovy univerzity Zdeněk Žalud. „Co se týče intenzity, byla to mimořádná, ale současně musím říci, že nahodilá záležitost,“ míní.
Žalud vysvětluje, že pro vznik tornáda existuje celá řada faktorů: silné vzestupné proudy a vznik extrémně silné bouřky, tedy vysoká vlhkost vzduchu a jeho protisměrné výškové proudění. Naproti tomu ale nelze říci, že by na Břeclavsku a Hodonínsku měla vliv podoba krajiny nebo že by šlo dát tornádo do souvislosti se změnami klimatu.
Čtěte také
V Česku se ročně objeví řádově jednotky tornád, a to mnohem nižších intenzit. První historicky doložené je z roku 1119, kdy zničilo knížecí palác na Vyšehradě, další v roce 1870 popsal Johan Gregor Mendel a před osmnácti lety zasáhlo Litovel.
„Ve čtvrtek to byl stejně jako u těchto tornád nahodilý jev, nehledal bych žádnou souvislost s klimatickou změnou. Se stejnou pravděpodobností by se mohlo vyskytnout, i kdyby neprobíhala klimatická změna,“ zdůrazňuje Žalud.
Přidává srovnání se Spojenými státy, kde se ročně vyskytne zhruba 800 až 1200 tornád, ale jen asi jedno procento dosáhne stejné intenzity jako to na jižní Moravě.
Evropská laboratoř pro výzkum silných bouří loni na starém kontinentě zaznamenala 3287 tornád, nejsilnější ale dosáhlo jen druhého bodu Fujitovy stupnice. Výrazný nárůst počtu zaznamenaných tornád Žalud přikládá proměně optiky i dokumentačních možností.
Čtěte také
„Hlavním pozorovacím orgánem zůstává lidské oko. Ale pokud ho nenásleduje lidská ruka, která to zapíše a předá, tak tornádo před desítkami let vůbec nemuselo být zaznamenáno,“ podotýká.
Vznik tornád nelze předvídat, podobně jako nelze dokonale předpovídat ani postup a trajektorii hurikánů, což jsou řádově větší větry směřující z oceánů na pevninu.
„Bránit se proti těmto extrémům je složité. Můžeme naši krajinu učinit odolnější vůči suchu a budovat naše města tak, aby byla odolná proti vysokým teplotám. Ale neumím si představit opatření proti tornádu,“ uvádí klimatolog.
„Pokud přijde tornádo s rychlostí přes 400 kilometrů za hodinu, tak nevydrží žádný dům a častokrát je ohrožen i protitornádový kryt,“ uzavírá Žalud.
Souvisí s klimatickými změnami čím dál častější horka v létě? Poslechněte si celý rozhovor v záznamu Interview Plus.
Související
-
Střechu vítr zachytí jako první. Při tornádu se schovejte co nejníž – do suterénu, radí meteorolog
„Pokud by člověk zůstal v blízkosti tornáda venku, tak jsou ve vzduchu poletující předměty, které mohou způsobit zranění. Lepší je schovat se v domě co nejníže.“
-
Klimatické modely byly podhodnocené, dnešní stav měl u nás nastat až v roce 2040, hodnotí klimatolog
Za posledních 60 let se území Česka v průměru oteplilo o 2 stupně Celsia. Letních dnů, kdy teplota přesáhne 25 stupňů, je dnes o polovinu více než před půl stoletím.
-
Klimatolog Tolasz: Stejně budeme muset opustit uhlí. Když to budeme odkládat, bude to bolestivější
První měsíce pandemie se zdály být pro klima úlevné, bylo méně letadel i aut, klesly emise. Klimatolog Radim Tolasz ale upozorňuje, že pandemie změny klimatu nezastavila.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
