„Tomáši, drahý Tomáši!“ Masaryk a spisovatel Machar si vyměnili téměř 800 dopisů o rodině i politice

V archivech se dochovalo téměř 800 dopisů, které si Masaryk s Macharem vyměnili. Psali si nejen o pracovních věcech, které souvisely zejména s časopisem Naše doba, jejž Masaryk redigoval a Machar do něj autorsky přispíval, ale také o svých rodinách a běžných denních starostech.

Čtěte také

Sto let Peroutkovy Přítomnosti. Masaryk časopis podpořil půl milionem korun

Oba přátele spojoval nedostatek peněz, se kterým se museli potýkat, a pocit osamění v zápasech, které vedli. Machar měl také jako jeden z mála to privilegium prezidentovi tykat.

Masaryk psal Macharovi tak otevřeně, jako mimo rodinu nikomu, možná s výjimkou pozdější přítelkyně Oldry Sedlmayerové. Často dával průchod své deziluzi z českých politických poměrů.

V období, kdy se veřejně postavil proti antisemitské rituální pověře v procesu s Leopoldem Hilsnerem, se dostal do úplné společenské izolace a přemýšlel o tom, že by se přestěhoval z Prahy do Vídně, nebo dokonce do Ameriky.

„Zde si už beze mne pomohou, a nepomohou-li si, také dobře. Je mi vše lhostejné, jsem s tím oficielním životem naším na celé čáře hotov – pakáž, více nic,“ psal Macharovi 14. ledna 1900.

Josef Svatopluk Machar v rozhlasovém studiu (1937)|foto:autor neznámý, Archiv Českého rozhlasu

„Egoista“ a „trouba“

Velmi nelichotivě se vyjadřoval také o řadě osobností českého veřejného života. Například svého bývalého spolupracovníka, ekonoma a rakouského ministra financí Josefa Kaizla označoval za „egoistu a člověka bez idejí“.

Častým terčem jeho invektiv byl i jeho nejbližší spolupracovník, novinář Jan Herben. Psal o něm Macharovi, že je trouba, diletant, oportunista a pohodlný člověk. Vytýkal mu, že chodí do hospod, pije pivo a hraje karty.

„Sedí v hospodě ne kvůli diškursu a otázkám, nýbrž aby si ‚odpočinul‘,“ rozčiloval se Masaryk.

Konec přátelství

Přátelství obou korespondentů ochladlo ve 20. letech, kdy se Masaryk stal prezidentem a Machar na jeho popud generálním inspektorem československého vojska. Machar funkci opustil v roce 1924 a vyčítal prezidentovi, že ho nepodržel proti útokům, kterým musel čelit.

Na počátku 30. let začal Machar publikovat kritické články o dobových politických poměrech a lidech, kteří je vytvářeli. Masaryk se cítil dotčen a vzájemné styky v roce 1932 ustaly.