Stigmatizovaná čtvrť na kraji Košic je plná života. Sídliště Luník IX táhne nahoru starosta i umění

6. květen 2020

Luník IX je nechvalně proslulé sídliště s výhradně romským obyvatelstvem a jednou z městských částí Košic. Ve vyloučené lokalitě na okraji východoslovenské metropole se prohlubuje sociální exkluze systematicky od konce sedmdesátých let. V posledních letech se ale čtvrť zvedá a otevírá zbytku světa. Z velké části díky starostovi Marcelu Šaňovi (Strana romské koalice). Z Luníka IX přivážíme rozhovor se starostou a reportáž, oboje natočené ještě před propuknutím pandemie.

Cesta do vyloučené lokality začíná už na autobusové zastávce. S mým košickým průvodcem Erikem Sikorou aka Džumelecem postáváme jako jediní neromové na zastávce v centru města, vzdálené pár set metrů od centrálního dopravního uzlu. Odtud jezdí autobus jen jedním směrem. Linka 11 sváží lidi každou hodinu na Luník IX. Podlaha autobusu pokrytá slupkami od slunečnicových semínek napovídá, že jedeme na návštěvu do jiného světa. Už od začátku jsme se snažili vyhnout exotifikaci místních obyvatel. Naše první kroky vedly mezi paneláky přes parčík osazený sochami Oto Hudce do kanceláře starosty.

V nízké budově uprostřed sídliště sedí oblíbený politik, který v městské části načíná druhé volební období. „Bydlím tu od svých dvou let, dnes už je to 39 let, a sledoval jsem celý tento vývoj v městské části. Věděl jsem, jaká je tu mentalita, a pořád jsem přemýšlel, jaký systém by pomohl vyřešit tento problém. Já jsem prakticky přišel už připravený, tady jsem vyrostl,“ odpovídá Šaňa na otázku, proč zrovna jemu se daří změny v náročném prostředí uskutečňovat. Jeho strategií je postupně převést budovy z městského bytového fondu do správy městské části, kde už si dokáže pohlídat placení nájmů a energií. Voda v domech je na čipovou kartu. Každý zaplatí, co spotřebuje a na kolik zrovna má. Elektrickou energii může každá partaj odebírat až po zaplacení nájmu. Lidé v nevyhovujících a přeplněných bytech, kde žije průměrně přes šest osob na bytovou jednotku, tak nepadají do dluhových pastí.

Šaňa čtvrť oddlužil, zavedl veřejné osvětlení, pomocí kamerového systému se snaží udržovat na ulicích relativní pořádek, pracuje na postupném rozvoji městské části a šíření jejího dobrého obrazu. V přízemí jednoho z paneláků vznikla malá kavárnička, kde se místní mohou scházet. Vedle kanceláře starosty je komunitní centrum provozované neziskovou organizací ETP Slovensko. Odpolední aktivity jako kreslení, doučování školních předmětů nebo hudební tvorbu tu vede Petra Kurutzová. Za naší přítomnosti se zrovna vařily špagety. „V rámci aktivit v komunitním centru běží i online mentoring. Je to program, do kterého se může zapojit každý dobrovolník, koho zajímá práce s dětmi,“ uvádí Petra jednu z cest, jak se Luník IX propojuje s okolním světem.

Starosta Luníka IX Marcel Šaňa a Ondřej Šebestík

Třeba pravidelná návštěvnice centra Žaneta je v kontaktu s dobrovolnicí Sašou, která momentálně pobývá v Kalifornii. „Přijede v létě a budeme chodit na vystoupení, protože my se učíme takovou hru o čertech a musíme ji umět nazpaměť,“ vysvětluje Žaneta, jak jí Saša pomáhá s přípravou divadelního představení na dálku.

„Však to je ujo Oto!“ reagovala dvě děvčata v komunitním centru na fotografii výtvarníka Ota Hudce, kterou jsem jim ukázal na telefonu, abych ilustroval, s kým budu ještě o Luníku IX natáčet. Oto Hudec se kromě svých environmentálně zaměřených prací věnuje i sociálním přesahům v umění, jako třeba v projektu Karavan. Každé léto jezdí s umělkyní Danielou Krajčovou po romských komunitách na Slovensku a spolu s dětmi tvoří animované filmy. Pro Luník IX vytvořil Hudec ve spolupráci s dětmi z komunitního centra betonové sousoší, které teď stojí v parčíku kousek od zastávky autobusu.

„Projekt vznikal víc než rok. Dělali jsme s dětmi různé workshopy. Potom jsme přešli k modelům z polystyrénu. Bylo třeba vymyslet, co bude téma. Vyšlo z toho, že je zajímají superhrdinové. Ukazuje to, že děti jsou v podstatě stejné. Baví je to samé co děti mimo takovéto sociálně komplikovanější prostředí,“ popisuje umělec proces vzniku sousoší. K této příležitosti vznikl i krátký dokument Děti Deviatky.

Ačkoli je život na sídlišti, kde se za posledních dvanáct let muselo asanovat okolo deseti budov z důvodu narušení statiky, z pohledu většinové společnosti pořád dost neutěšený, z jiného úhlu pohledu má svoje kouzlo. Cvrkot dětí ve veřejném prostoru je s ostatními sídlišti nesrovnatelný. Zatímco jinde se pod paneláky tísní auta a lidé se na zbylých plochách přemisťují z domovů do práce nebo do školy a zpátky, na Luníku IX jako by se konal nějaký festival. To, čemu se v Praze říká sousedská slavnost a musí se to složitě organizovat, jede v nejenergičtější košické čtvrti nonstop.

Proč se Marcelu Šaňovi daří zlepšovat kvalitu života v košické vyloučené lokalitě Luník IX? Jaké sochy na sídlišti vznikly a jak funguje systém placení vodného přes čipové karty? Pusťte si celou reportáž i rozhovor.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.