Sociolog: Zuzana Čaputová byla ve slovenské politice zjevením. Teď je kvůli útokům vyhořelá a unavená

28. červen 2023

Co ovlivnilo rozhodnutí Zuzany Čaputové znovu nekandidovat na slovenskou prezidentku? Jakou stopu zanechá v tamní politice? Nakolik funkci ovlivnil ženský element? Odpovídal slovenský sociolog Michal Vašečka, zastupující Slovensko v Evropské komisi proti rasismu a intoleranci při Radě Evropy. V druhé části rozhovoru se Michal Vašečka věnuje tomu, kdo je potencionálním kandidátem na slovenského prezidenta a jaká témata na Slovensku v září rozhodnou předčasné volby.

Čtěte také

Michal Vašečka přiznává, že neočekával, že by se současná slovenská prezidentka Zuzana Čaputová znovu nepokusila obhájit svoji funkci. „Že to nikdo nečekal, se dá obhájit tím, že ve všech modelech, kde byla Zuzana Čaputová testována proti jiným potenciálním protikandidátům, jednoduše vyhrávala. Každý den se nevidí to, že někdo, kdo by měl volby dopředu vyhrané, nekandiduje,“ vysvětluje sociolog.

Signály o rozhodnutí Čaputové nekandidovat se však už nějakou dobu množily, a to nejen v prostředí médií. „Ven prosakovaly informace zevnitř, že je velmi vyhořelá, unavená a znechucená za slovenské politiky a z útoků vůči ní. V té chvíli by někdo mohl říct, že to je nezvládnutá funkce. Že do té funkce nedorostla. To si já vůbec nemyslím, protože ty útoky byly daleko za hranicí nikoliv slušnosti, ale já bych dokonce řekl normálnosti a standardnosti toho, co známe ve střední Evropě.“ 

Podle Michala Vašečky tak došlo v politice k bezprecedentní situaci, kdy se Zuzana Čaputová rozhodla, že už dalších pět let funkci vykonávat nebude, protože by ji podle svého uvážení nevykonávala dobře a mohla by jí uškodit. „Všichni máme zkušenost s politiky, kteří prostě nechtějí odejít, i když by už dávno po různých kauzách měli anebo potom, co se ukážou jako nekompetentní. Tady se stal vlastně přesný opak.“

Umění odejít

Čtěte také

Podle sociologa je umění opustit funkci jedním z největších. Proč se to však setkává s nepochopením, vysvětluje takto: „V posledních desetiletích prožíváme paradigmální změnu z moderní společnosti do společnosti post moderní, ze společnosti industriální do postindustriální, z optimistické do post optimistické. Ale také od společnosti heroické do post heroické.“

„Heroický svět 20. století mluví o naprosté zodpovědnosti člověka v takto vysoké funkci, i kdyby se dělo cokoliv, člověk svou misi musí dokončit. To je svět Karola Wojtyly nebo Václava Havla. Už sebe nevlastní, je vlastnictvím celé společnosti. A potom je druhý pohled, který je typický pro mladší generaci. A ten říká ne. Tato funkce je jako kterékoliv jiná funkce. Teď jsem 5 let v této funkci, potom vyměním auto, partnera, místo bydliště, zaměstnání a život jde dál. Práci vždy vykonávám dobře, a nikdo po mně nemůže chtít víc.“

Zuzana Čaputová nepřinášela ego, hovořila klidně a na nikoho neútočila.

A právě mezi těmito dvěma extrémy se pohybují reakce na rozhodnutí Zuzany Čaputové. „Sám se musím přiznat, že jsem někde mezi. Ta zodpovědnost ve funkci by mohla být větší, ale zároveň si uvědomuji, že pokud to takto necítila a měla pocit, že by to nedělala dobře, že je strašně vyhořelá, tak je to vlastně hrozně fér. Je to zodpovědné vůči lidem.“

Přínos Zuzany Čaputové

Do politiky přinesla to, po čem byla poptávka. „Ne machistický, nepatriarchální pohled na svět. To bylo ohromujícím osvěžením mezi všemi těmi alfa samci, lidmi s bujným egem, kteří se ve slovenské politice promenádovali jako pávi. Ona byla jako zjevení. Člověk, který nepřinášel ego, hovořil klidně a na nikoho neútočil. To bylo v něčem naprosto neuvěřitelné.“

„Zuzana Čaputová je příznivkyní východních náboženství a filozofických pohledů na svět, které mluví o nenásilí a vnitřní vyrovnanosti. To je něco, co jsme v Evropě ztratili. A v tom byl trochu problém. Naše evropská tradice je postavit se zlu, ale ona se ho snažila zmírňovat a pochopit ho,“ vysvětluje Michal Vašečka.

Spustit audio

Související