Smrt umíme porazit tím, že ji akceptujeme, říká Oleg Vojtíšek, zakladatel sdružení Pohřebních průvodců
Smrt je v naší společnosti velmi těžké téma. Pohřební průvodci ale představují poslední věci člověka trochu jinak. Říkají: „Lidi si zaslouží dobrý pohřeb. Dobrý pohřební obřad. Dobré rozloučení. Takové, které pomůže pozůstalým, a přitom oslaví zesnulého.“
Většinou si ani neuvědomujeme, že obřad rozloučení s milovaným člověkem nemusí mít nic společného s pohřbem tak, jak jej většina z nás zná. Dokonce, ani nemusí probíhat ve smuteční síni či na hřbitově.
Možností je spousta. Třeba na soutoku řek, na kopci, ve vile, v galerii, nebo i třeba na fotbalovém hřišti. Zkrátka obřady při posledním rozloučení mohou být i velmi osobní a celé se točí kolem zesnulého. Podle toho, co miloval, co nesnášel, jaký byl, co dělal, kam chodil.
Lidé často chtějí svůj popel nechat rozprášit třeba do řeky nebo na něm nechat zasadit strom.
Jak se na to dívá legislativa? Jaké překážky se s touto formou obřadu pojí? Můžu popel rozptýlit na svém pozemku? A proč je důležité, aby na pohřbu byly také děti?
V Dobré radě odpovídal Oleg Vojtíšek ze sdružení Pohřebních průvodců.
Pořad Dobrá rada můžete ve vysílání Českého rozhlasu Olomouc poslouchat a ptát se hostů každé úterý od 10:04.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
