Skotské ovce z odlehlého ostrova produkují méně metanu. Živí se totiž mořskými řasami
Ovce žijící na odlehlém skotském ostrově North Ronaldsay mají unikátní jídelníček: živí se převážně mořskými řasami. Vědci z Institutu Jamese Huttona ve východoskotském Dundee je zkoumají už dvacet let a přišli na to, že produkují mnohém méně metanu než ovce, které se živí klasickou stravou. To je velmi dobrá zpráva pro klimatické experty.
Na podobných experimentech totiž klimatičtí experti už dříve prokázali, že i pouhé přidání malého množství mořských řas do stravy skotu může snížit množství tohoto skleníkové plynu o desítky procent.
Čtěte také
Půdní mikrobiolog Miloslav Šimek, který se měření skleníkových plynů v zemědělství zabývá, je ale skeptický:
„V Česku se zemědělství podílí na vypouštění skleníkových plynů jen šesti procenty. Ale ano, princip změny stravy se dá využít všude. A nejde jen o mořské řasy. Bude-li strava zvířat obecně lépe stravitelná, než je píce a tráva, logicky budou produkovat i méně metanu.“
Odborník z Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd vysvětluje, jak metan v těle živočichů vzniká: „Produkují ho mikroorganismy, které obývají trávicí trakty zejména přežvýkavců, ovcí, lam i prasat a dokonce i člověka.“
Stravitelnost potravy tedy znamená míru, s jakou se tyto mikroorganismy musí do procesu trávení zapojit.
Čtěte také
Ve středoevropském prostoru podle Šimka přispívá k emisím skleníkových plynů i hnojení organickou hmotou, tedy exkrementy hospodářských zvířat. Naopak v Asii se na emisích podílí hlavně zaplavovací systém pro pěstování rýže: „Tam se totiž vytváří podmínky pro dobrou činnost stejných mikroorganismů, které produkují metan v trávicích traktech.“
Více si poslechněte v souhrnu Vědy Plus.
Dozvíte se také, co mají společného Dušičky a Halloween, co nabídne největší vědecký festival v Česku a proč se novozélandským ptákem roku stal netopýr.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
