Rybí šupiny se můžou hodit při čištění vody nebo k předávání tajných zpráv

„Překvapilo mě množství šupin, které se vyvážejí na skládky,“ říká Miroslav Šuta, odborník na životní prostředí a zdraví. Jde totiž o miliony tun ročně. Článek o inovativních způsobech jejich využití vyšel v odborném časopise Nature Communications.

Čtěte také

Akvaristé ročně nakoupí 55 milionů mořských živočichů, někteří patří k ohroženým druhům

Šupiny tvoří kolagen, který přispívá ke zdraví našich kloubů, a prodává se proto i jako doplněk výživy, a hydroxyapatit, který známe jako klíčovou složku našich kostí a zubů, a slouží mimo jiné jako přísada do zubních past.

„Kdyby se podařilo oddělit obě složky, byla by z toho bílkovina i hnojivo,“ upozorňuje hydrobiolog Adam Petrusek. Takové využití se ale zatím podle něj nejeví jako reálné.

Vědci ovšem dokázali s pomocí rybích šupin, jejichž vlastnosti se mění po zahřátí na teplotu okolo 270 stupňů, vyčistit vodu od růžového barviva známého jako Rhodamin B. To se používá jak přísada do textilu či papíru, je ale také podezřelé z karcinogenních účinků a může negativně působit na vodní organismy.

Levnější metoda

V malých množstvích se někdy Rhodamin B cíleně přidává jako sledovací látka do vody, aby bylo zřejmé, kudy voda teče třeba v podzemním prostředí, nebo při stopování znečištění. Když ale zmíněná látka zůstane v odpadních vodách, musí se odstranit.

Čtěte také

Vědci krmí ryby metanem, přispívají tak k omezení emisí

Jednou z univerzálních, ale nákladných možností čištění je například využití aktivního uhlí. Tepelně zpracované rybí šupiny se zdají být vhodnou a přitom levnou alternativou.

„Fungují jako sorbent,“ vysvětluje Petrusek. To je látka, která odstraňuje jinou tím, že jí naváže na svůj povrch. Takový postup může chránit zdraví, finance i životní prostředí.

Laserový nápis

Na další, spíše úsměvné využití tepelně zpracovaných rybích šupin, vědci přišli díky výzkumu jejich fluorescenčních vlastností. „Studovali, jak se mění struktura kolagenu a jak to ovlivní vyzařování světla,“ popisuje metodu kolegů Adam Petrusek. 

Při ozáření ultrafialovým světlem i neošetřené šupiny modravě světélkují. Po zahřátí se barva světla změní a světélkování je mnohem intenzívnější.

Zvýšená adsorpce RhB na laserem modifikovaných rybích šupinách|foto:nature.com, CC BY 4.0, ©

Na první pohled se teplem upravené šupiny od ostatních neliší. Když je ale vědci vyskládali mezi ty obyčejné, pod ultrafialovým světlem se jasně ukázal zamýšlený vzor. Také když laserem cíleně zahřáli některá místa na šupině, objevil se nepatrný obrázek.                                                                                                    

Čtěte také

Nejen velké, ale i menší samice pomáhají udržovat stavy lovených ryb. Ukázal to výzkum u korálových útesů

 „Kolagen je přírodní polymer, zahřátím se štěpí,“ doplňuje Miroslav Šuta. Připomíná, že ze stejné látky z odpadu jatek se vyrábějí třeba  gumoví medvídci. Hlavní využití rybích šupin podle něj ale bude zatím spíše jiné, než jaké předkládá studie. „Dal by se využít třeba pro krmení akvakultur,“ odhaduje vědec.

Jak se dají tvořit tajné zprávy z rybích šupin? Proč je důležité hledat ve vodě  „věčné chemikálie“? Jak pesticidy působí na živočichy v řekách a potocích? Debatují odborník na životní prostředí a zdraví Miroslav Šuta a hydrobiolog Adam Petrusek, spoluúčinkuje herečka a zpěvačka Iva Pazderková.