Pozice outsidera nám může dodat sebevědomí i kvalitu, říká tenista Lehečka před soubojem s Austrálií

Jak těžké pro vás jako pro tenistu je se zkoncentrovat na závěr sezony i s ohlédnutím na to, že už máte v nohách celý rok?
Není to nic jednoduchého. Přeci jenom byla sezona strašně dlouhá, na začátku je vždycky nejvíce sil, což jsem potvrdil. Potom to bylo trochu nahoru, dolů. Dělalo mi problém si zvyknout na ten největší ATP kalendář.

S tím, že už jsem byl do první čtyřicítky, jsem hrál všechny největší ATP akce. A to nebylo nic jednoduchého. Snažil jsem se na to nějak zvyknout a jsem rád, že i když to byl můj první rok na nejvyšší úrovni, tak jsem byl schopný dosáhnout nějakých dobrých výsledků.

Hrál jsem čtvrté kolo na Wimbledonu, hrál jsem finále ve Winston-Salemu… Pro mě bude nejdůležitější do příští sezony vědět, co mě čeká, což už jsem díky této sezoně zjistil, a snažit se z toho vytěžit co nejvíc.

Vnímal jste už v průběhu sezony, že máte trochu jinou pozici než před začátkem roku? Že už se na vás soupeři přece jenom více připravují?
Určitě. Tak to je vždycky s každým hráčem. Vždy, když je hráč prvním rokem ve stovce, tak o něm ostatní moc neví, neví, jakým způsobem proti němu hrát. A celkově je o něco těžší hrát ten druhý rok, kdy už o vás soupeři začnou vědět, trénujete s nimi skoro na každém turnaji…

A zároveň pro ně začnete být trošku hrozba, tím pádem svou přípravu na vás zlepší, zintenzivní a pak to dopadá tak, že jsou schopni předvádět o něco lepší výkony. To samozřejmě platí i z mé strany. Tento rok se připravuji na úplně jiné soupeře než loni a předloni. Je to takový kolotoč, na které se jenom donekonečna obměňují hráči. A takhle to funguje.

Čtěte také

Tenisové bilancování. Andrea Sestini Hlaváčková s Lucií Šafářovou a Jaroslavem Plašilem hodnotí úspěšnou sezonu českých tenistek

Česko hraje poprvé v novém formátu vyřazovací fázi, která je svým způsobem atypická, protože předchozí akce byly delší. Byla tam týmová atmosféra, ať už jde o kvalifikace, které byly přes celý víkend, nebo Valencii, která probíhala celý týden. Tady je to o jednom utkání. Je v týmu jiná atmosféra, nebo jste zvládli navodit takovou tu pohodu, kterou jste měli na minulých akcích?
Myslím si, že jsme všichni věděli, jak moc je potřeba znovu navodit týmovou atmosféru, nepřijet sem na otočku. A proto jsme sem vyrazili o něco dříve. Přes víkend jsme měli nějaký čas se celkově zase dát dohromady jako tým, zajet si znovu ty naše režimy a rutiny, které jako tým podnikáme a které máme rádi.

Proto si myslím, že je týmová atmosféra na vysoké úrovni, a připravujeme se stejně, jako by to byl náš poslední zápas. Což doufáme, že nebude. Uděláme pro to všechno, snažíme se na to co nejlépe připravit a myslím si, že týmová nálada je na dobré úrovni.

Už poněkolikáté jste v pozici týmové jedničky, navíc budete nastupovat s vědomím, že jste vyhrál posledních šest nebo sedm zápasů za sebou. Jak moc to na kurtu pomůže? Nebo je to spíš jen takový doplněk?
Pomáhá to spíš mně jako hráči v nějakém sebevědomí, co se Davis Cupu týče. V zítřejším zápase se jde proti Austrálii znovu od nuly. Budeme se snažit urvat první bod na druhé pozici a poté nastoupím já a budu se snažit navázat na své výsledky z posledních Davis Cupů.

Jednička to samozřejmě má o něco těžší, ale od toho na té pozici jsem. Budu se snažit předvést co nejlepší výkon a doufejme, že se to povede.

Sezona je pro tenistu extrémně dlouhá. Začíná se začátkem ledna a končí až v listopadu. Jak jste na tom zdravotně? Jak často musíte využít stůl fyzioterapeuta Martina Janouška?
Tady jsem na stole skoro každý den, protože čím víc se sezona blíží ke konci, tím víc je tělo rozbité. Nemá za sebou přípravné bloky, ze kterých například můžeme těžit prvních pár měsíců v Austrálii a poté v Americe.

Na těle už je doopravdy znát zatížení z celé sezony a není to nic jednoduchého. O tělo je teď potřeba se starat co nejvíce, aby bylo schopné předvést co nejlepší výkon jak na kurtu, tak i po Davis Cupu někde na přípravě, kde to bude směřovat k příští sezoně. Být zdravý je opravdu důležité.

Dá se vůbec za ten měsíc zregenerovat? Volno máte jen v prosinci, navíc musí přijít i nějaký čas mimo tenis. Není pro tenistu jedenáct měsíců v akci příliš?
Příliš to rozhodně je. A v tomhle ohledu nám ATP a ITF vstříc nevychází. Bohužel je to tam asi o jiných věcech než o tom, aby hráči měli nějakou šanci zregenerovat a od sportu si odpočinout.

V mé pozici to bohužel dopadlo tak, že jsem ještě měl v plánu hrát poslední turnaj sezony, ale před ním už jsem se zranil. Bylo to tak dlouhé a tělo bylo tak stažené, že jsem začal cítit břišní sval, který mě trápil, a vyřadil mě z posledního turnaje.

Naštěstí jsem byl schopný tuto vynucenou pauzu využít k tomu, abych si nějakým způsobem byl schopný odpočinout. Odjel jsem na pár dní do tepla, ale poté jsem tam stejně nemohl být takovou dobu, jako bych si představoval. Rychle jsem odletěl zpátky do Česka, abych se mohl zase co nejvíce připravovat na tuto akci a toto utkání. A pak jsme letěli co nejdříve sem, abychom formu mohli dolaďovat přímo tady.

Zpět k Austrálii – je tu kapitán Lleyton Hewitt i trenérská a hráčská legenda Tony Roche. Nakolik mohou během zápasu pomoci takové ikony tenisu?
Myslím si, že jak Australané, tak my máme zkušený tým. Australané tam samozřejmě mají velice zkušeného kapitána, který plno zápasů odehrál sám, takže ví, jaké to je. Co se týče zbytku týmu, mají tu doopravdy dost lidí, takže všichni vědí, co a jak mají dělat.

I my máme zkušený tým, spousta lidí, kteří tu jsou dnes s námi, zažila ty úspěchy deset let zpátky. To nás podle mě činí silnými a rozhodně i pozice outsidera nám v tomto utkání proti Austrálii může dodat potřebné sebevědomí a kvalitu k tomu, abychom mohli předvést dobrý výkon a Austrálii porazit.