Politolog Balík: V krajských volbách funguje sousedský efekt. Úspěšný starosta přinese straně hlasy i na kraji

23. září 2020

V krajských volbách rozhodují celostátní témata i takzvaný sousedský efekt, vysvětluje politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Stanislav Balík: „Znamená to, že se voliči rozhodují podle toho, kdo strany reprezentuje u nich v obci.“

„Pokud má strana v obci úspěšného starostu, má šanci, že tam získá dost hlasů i v krajských volbách, ale ten efekt postupně klesá s narůstající vzdáleností od daného místa,“ vysvětluje ve Speciálu Plusu politolog. 

Do výsledku krajských voleb podle něj promlouvají i celostátní události. „V roce 2008 ovlivnila krajské volby opoziční taktika Jiřího Paroubka (ČSSD) a odpor proti zdravotnickým poplatkům. O čtyři roky později využila sociální demokracie téma církevních restitucí,“ připomíná Balík. 

Kraj jako státní agentura

Za dvě desetiletí fungování krajské samosprávy není projekt podle komentátora Aktuálně.cz Davida Klimeše dotažen do konce. „Mohli bychom konečně po 20 letech dobudovat krajskou samosprávu. Nejen přenést na kraje a obce povinnosti,“ říká a upozorňuje na hlavní potíž, kterou je financování. 

Kraje a obce totiž každoročně příliš dlouho čekají na schvalování státního rozpočtu. „Peníze přichází čím dál později, letos dorazilo dofinancování až v březnu,“ upozorňuje Klimeš. 

Čtěte také

Podle komentátora by přitom tou dobou už měli mít hejtmani vysoutěženou zakázku, aby stihli v průběhu léta třeba opravit silnice druhé a třetí třídy, které má kraj na starost.

Rozdělování peněz není v pořádku ani podle politologa Balíka. Část financí totiž protéká přes kraj jako průtokovým ohřívačem.

„V některých případech se stát ke krajům chová pouze jako ke svým agenturám,“ hodnotí Balík. Dobře podle něj problém ilustruje třeba školství – zatímco zřizovateli základních škol jsou obce a kraje na ně nemají vliv, stát je využívá jako distributora financí jen proto, aby nemusel rozesílat peníze tisícům obcí.

S tím, že krajem by peníze neměly pouze protékat, souhlasí i David Klimeš, který má za to, že kraje by neměly mít pouze povinnosti, ale také garantovaný příjem, na základě kterého by mohla zastupitelstva efektivněji plánovat.

Nedotažené, hodnotí fungování krajů Tošenovský

Na místě je podle Klimeše ptát se, zda krajů v České republice není zbytečně mnoho. Příliš malé samosprávné územní jednotky se totiž mohou potýkat s problémy při rozdělování evropských peněz.

Čtěte také

„Třeba Karlovarský kraj je příliš malý na to, aby mohl zastat všechny věci bez poměrně úzké spolupráce s ostatními kraji,“ uvádí příklad.

Bývalý hejtman a europoslanec Evžen Tošenovský připomíná, že kraje vznikly na základě velmi složité a bouřlivé politické debaty. „Byla snaha vytvořit další vrstvu samosprávy a mnohé strany chtěly další politický prostor.“

Uznává ale, že některé aspekty krajské samosprávy zůstaly tak trochu nedotažené. „Ministerstva se totiž nerada zbavují svého rozhodovacího vlivu,“ připouští.

A připomíná, že v prvních krajských volbách významně vyhrála téměř všude vyhrála ODS – odpůrce jejich zřízení. Tím Tošenovský zdůvodňuje, proč se fungování krajů podle něj nedořešilo.

Hosty byli:

Evžen Tošenovský (ODS), europoslanec a bývalý hejtman Moravskoslezského kraje

Stanislav Balík, politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity

David Klimeš, komentátor serveru Aktuálně.cz

Poslechněte si audiozáznam celého speciálu Martina Matějky.

Spustit audio

Související