Poezii nemusíme rozumět, je potřeba ji vnímat a emocionálně se účastnit, říká básník Jakub Řehák

15. březen 2023
Záložka

Největší audioportál na českém internetu

Jakub Řehák | Foto: Jakub Pavlovský, Český rozhlas

Poslechněte si Záložku s básníkem Jakubem Řehákem

Každý rok 21. března slavíme Světový den poezie, který si klade za cíl vylepšit obraz poezie v médiích. Do Záložky proto zavítal Jakub Řehák, básník, recenzent a autor Poezie ve věku vnějškovosti, knihy plné textů o současné české poezii. Pobavili jsme se třeba o tom, proč veršům není potřeba rozumět.

„Řekl bych, že poezie má ve většině médií spíš nepřítomný obraz. Bylo by dobré, aby poezie přítomna byla a aby měl každý zájemce možnost se s ní setkat. A to si myslím, že v dnešní době chybí. Samozřejmě by bylo dobré, kdyby přítomnost poezie byla častější. Jsme v situaci, kdy se poezie nedostává k náhodným čtenářům, které by mohla strhnout,“ říká Jakub Řehák.

Poezie ve věku vnějškovosti

Co dnešní poezii chybí? „Měla by se více propagovat, ale je otázka, jestli by ji měli propagovat autoři nebo další dveřníci, kteří můžou básně pustit do veřejného prostoru. Nejlepší by bylo, kdyby se poezie častěji objevovala v kulturních rubrikách.“ Pokud si ale myslíme, že poezie méně pozornosti dostává až v poslední době, jsme na omylu. Špatně na tom byla už sto lety. „Četl jsem korespondenci Vítězslava Nezvala s jeho nakladatelem Janem Fromkem, který mu hubuje za to, jaký mu dodal nesrozumitelný text, který si žádný čtenář nekoupí. Ono je to pořád stejné,“ vysvětluje Řehák.

Je problém, když nerozumíme básním? „Pojem nerozumět nemám rád. Pokud něčemu nerozumíme, tak máme pocit, že báseň k nám mluví neznámým jazykem. Podle mě je dobré sledovat body, které se před vámi otevřou a ptát se, co dané slovo znamená, čím ke mně mluví konkrétní obraz, nebo proč je mi dané slovo blízké. Takhle se s básní můžete seznamovat a pak začnete rozumět. Můžete začít s něčím jasnějším a postupně se dostat i k těžším básním. A pochopíte, že poezie má vlastní jazyk a že si ho můžete osvojit. Rozumět není potřeba, je potřeba báseň vnímat a emocionálně se jí účastnit,“ doplňuje.

Poslechněte si Záložku s Jakubem Řehákem o tom, jestli jde psát básně na zakázku, jak by se dnes asi cítil státní básník, kdyby takový titul existoval a proč současní čtenáři čtou tak málo poezie.

autor: Jakub Pavlovský

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.