Po stopách Františka Kupky: Od opočenské kolébky k abstraktním formám
Paříž versus Vídeň: Kupka chtěl za sluncem a Paříž byla Mekkou umění. Proč byly důležité Salony?
„Když se v roce 1912 objevily na Podzimním salonu dva Kupkovy obrazy, zapůsobily a šokovaly. A Františka Kupku tak do jisté míry proslavily,“ říká Markéta Theinhardt, kunsthistorička, odbornice na dílo Františka Kupky a profesorka na pařížské Sorbonně. Abychom pochopili celý kontext Kupkovy tvorby, je třeba vrátit se do doby před Paříží. Kupkovy počátky jsou totiž spjaté s Vídní. „Kupka byl ve Vídni velice slavný, ale od roku 1896 trvale pobýval ve Francii,“ říká profesorka.
Související
-
František Kupka: Maluji, ano, ale jen pojetí, chceš-li synthese, akordy a podobné
Po třiceti letech připravila Národní galerie Praha rozsáhlou retrospektivu díla Františka Kupky (1881–1957) představující všechny aspekty jeho tvorby.
-
Hilma af Klint. Průkopnice výtvarné abstrakce zůstávala v ústraní na vlastní přání
Hilma af Klint žila v letech 1862 až 1944. Přestože byla jednou z prvních, kdo využíval nefigurální styl malby, její jméno zůstávalo po desítky let veřejnosti neznámé.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
