Otužování někdy bolí, ale cítíme se úžasně, vysvětlují Vladimír Komárek a Lenka Beránková

11. prosinec 2014

Zkoušeli jste někdy plavat ve studené vodě? Tak například předseda České otužilecké unie Vladimír Komárek má nejraději, když je voda blízko nuly. „Mám také rád nasněženo, ale při sluníčku, to se plave lépe,“ vysvětluje. Zato Lence Beránkové stačí, když je voda pod 10 stupni. „Studená Vltava je pro mě hrdinský čin,“ usmívá se.

Studenou vodou proti zimomřivosti

„Otužování někdy hodně bolí. Ženy v sobě často nenajdou důvod, proč by něco podobného měly podstupovat,“ odpovídá Vladimír Komárek na otázku, jaký mají přístup k otužování muži v porovnání se ženami.

Čtěte také

A Lenka Beránková jeho slova potvrzuje: „Mojí motivací bylo zbavit se zimomřivosti, byla to pro mne velká výzva, ale nerada trpím, takže moje tratě jsou kratší,“ podotýká.

Když vychází ze studené vody, po nějaké době nastává třes, pak bolest. „Třes je přirozená reakce na chlad. Ale cítím se úžasně,“ říká. I podle Vladimíra jde o obvyklou reakci těla na zimu: „Ještě než vlezeme do šatny, tak se tváříme hrdinně. Jenže pak se klepeme,“ dodává.

Křest ledovými kostkami

O víkendu proběhne křest nových otužilců. Jak taková událost vypadá? „Jde hlavně o zábavu. Adepti se vyzbrojí maskami, křtí se ledovými kostkami ze džbánku. Každý je polit ledovými kostkami a pak se jde do Vltavy,“ vysvětluje Lenka.

Otužilci se vrhají do ledové vody

A jak se vybírají místa pro otužování? „Po Praze je to složitější, ne všude je to povolené. Otužilci se proto koncentrují v Braníku,“ vysvětluje Vladimír s tím, že známé kluby jsou například v Brně na Svratce nebo v Plzni na Boleveckém rybníku.

Kdo všechno se může stát členem České otužilecké unie? A co vše obnáší otužování? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Zuzana Burešová , prh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.