Nový začátek
Na život mezi čtyřmi stěnami si lidé bez domova nezvyknou hned. K ruce mají i sociální pracovnice
Paní Olze je 45 let, několik posledních let strávila v nejrůznějších chatkách nebo ubytovnách. Až doteď. Pomocnou ruku jí podalo Brno, které jí za výhodnou cenu nabídlo byt. A když do něj poprvé vstoupila, čekalo ji překvapení…
S paní Olgou a sociální pracovníci Markétou Musilovou míříme chodbou ke dveřím garsonky. „Teď si odemknete a už v bytě zůstanete,“ překvapuje paní Olgu sociání pracovnice.
Uvnitř už na ně čeká další sociální pracovnice Jana Miholová. Na kuchyňskou linku Olze připravila základní potraviny na vaření. Na stěnu mezi balkónem a chodbou pověsila barevný nápis „Vítejte doma“.
Brněnský magistrát poskytl 65 lidem bez domova byty za výhodnější nájem. Město tak testuje přístup Housing First neboli Bydlení především. Vychází z toho, že bydlení je jedna ze základních lidských potřeb, díky které se pak člověk z ulice může vrátit zpátky do normálního života.
„Je to tu hodně prosvětlený, je to krásný!“ neskrývá Olga dojetí. A dodává: „Já mám z toho hlavu jako pytel od banánů…“
Po prohlídce paní Olga podepisuje nájemní smlouvu na jeden rok. Za garsonku bude platit výhodnější nájem 57 korun za metr čtvereční. Vše mají pokrýt státní příspěvky na bydlení a sociální dávky. Nejméně jednou týdně za ní budou chodit sociální pracovníci s pomocí i na kontrolu.
Radost i strach
Přesuňme se nyní v čase o měsíc později. Vyrážím k paní Olze na návštěvu a zajímá mě, jak se jí daří. Přestože si obtížně zvyká na spaní uvnitř, je spokojená.
Paní Olga chodí třikrát týdně kvůli nemocným ledvinám na dialýzu. Sama říká, že je kvůli tomu velmi vyčerpaná. Když jsem k ní přišel po poledni na návštěvu, zrovna spala. Podle sociální pracovnice Jany Miholové jsou začátky pro účastníky programu Bydlení především náročné.
Člověk má v prvním momentě obrovskou radost, kterou vzápětí vystřídá strach z těch čtyř stěn, z úplně nového prostředí a vlastně z něčeho, co člověk dlouhá léta neznal. Někteří lidé občas se rozhodnou, že zrovna dnes nebudou spát doma, protože to pro ně je z nějakýho důvodu těžké.
sociální pracovnice Jana Miholová
Zvyknout si na nový život nejde přes noc
Někdo si zvykne za pár dní, jiní za několik týdnů. Sociální pracovníci se taky setkávají s případy, kdy si zabydlení lidé vodí domů návštěvy, kamarády z ulice, na což mají právo jako každý jiný nájemník.
Brno se zapojí do projektu Housing first, bude lidem bez domova pomáhat shánět nové bydlení
Brněnští zastupitelé včera schválili zapojení do projektu Housing first, který řeší ubytovávání jedinců bez domova. Myšlenka programu spočívá v tom, že pokud se má člověk opětovně postavit na vlastní nohy, musí mít nejdřív kde bydlet. A data z měst, kde Housing first už funguje, ukazují, že se tento přístup vyplácí. Z ulic Amsterodamu, Lisabonu nebo třeba Vídně se takto daří dostat zhruba 80 procent klientů. Brno se zapojuje jako první město v Česku a po Maďarsku druhé ve střední a východní Evropě. Pro pilotní verzi jihomoravská metropole vyhradí 65 městských bytů. Možná se tak skutečně podaří „vyčistit ulice od bezdomovců“, jak v minulosti slibovalo už několik generací politiků. Více informací o principech tohoto přístupu, jeho finanční náročnosti a úspěšnosti hledejte na webu Housing First Guide.
„Vysvětlujeme jim, jaký je rozdíl mezi návštěvou a tím, když už u nich někdo bydlí, a zároveň samozřejmě zdůrazňujeme to, že pokud ta návštěva bude dělat hluk a bude to obtěžovat sousedy, může to taky vést k tomu, že případně nemusí mít prodlouženou nájemní smlouvu.“
Kromě programu Bydlení především zaměřeného na jednotlivce funguje v Brně zhruba dva roky ještě druhý podobný program pro rodiny s dětmi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
