NATO se stejně jako tanker otáčí pomalu a těžce. Modleme se, aby stejnou mentální změnu udělali v Berlíně i Paříži, míní politolog Klvaňa

I to by byl podle politologa velký ústupek Aliance – a docela nedávno už udělala výjimku v případě Finska, brzy zřejmě stejné čeká i Švédsko.

„Ale tady šlo o jakýsi krizový management. V případě Ukrajiny by ale šlo o ještě další krok ke zrychlení vstupu – a je zjevné, že toto politici udělat nechtějí,“ dodává v Osobnosti Plus.

Čtěte také

Prigožin hrál o svůj život. Zatím (asi) úspěšně, míní komentátor Mitrofanov

Přitom ještě v roce 2008 se hodně uvažovalo o zahájení přístupových rozhovorů v případě Gruzie a také Ukrajiny a tehdejší americký prezident George W. Bush to vítal.

„Musíme se na to podívat z pohledu dvou různých amerických vlád: kabinet Bushe tehdy opravdu chtěl dát Ukrajině a Gruzii jasný příslib, možná dokonce i jakousi mapu na cestu ke členství. Na Bukurešťském summitu se mu ale nepodařilo přesvědčit Německo a Francii.“

„Výsledkem byl z dnešního pohledu ten nejhorší možný kompromis, kterým velmi vágně oběma přislíbili nějaké členství. To pak velmi rozzuřilo Moskvu, ale NATO pro to neudělalo nic víc,“ popisuje Klvaňa.  

Invaze do Gruzie i Ukrajiny vs. NATO

„Reálně jsme tím ale otevřeli cestu k invazi do Gruzie i k anexi Krymu. Joe Biden je demokrat a trochu jiný typ amerického prezidenta, než byl Bush. Vždy byl daleko opatrnější, ale v tomto smyslu se domnívám, že se plete a dělá velkou chybu.“

Čtěte také

Soudržnost NATO je důležitější než příslib budoucího členství Ukrajině, věří Cyril Svoboda

Biden by podle politologa totiž měl být rychlejší a jasnější.

„A měl by se pokoušet přesvědčovat Francii, Německo a některé další státy jižního křídla evropské části NATO, které jsou tradičně daleko ,rusofilnější‘ než střední a východní Evropa. Protože je přece v našem zájmu dát Ukrajině možnost na jasnou cestu do Aliance.“

Dokud totiž Ukrajina nedostane cestovní plán, kde bude uvedeno, že když splní vyjmenované podmínky, tak vstoupí zhruba v nějakém roce, je podle politologa všechno „jen na vodě“.

„A bojím se situace – a bohužel může být velmi pravděpodobná –, kdy dojde na frontě k dynamické rovnováze a ani jedna ze stran nebude mít sílu, aby porazila tu druhou, a stane se z toho zamrzlý konflikt.“

Čtěte také

Když na vás Putin vytáhne kudlu, půjdete na něj s andělským peřím, ptá se teatrolog Just

„Pak začnou vyjednávání o příměří a dojde k jakémusi neoficiálnímu rozdělení Ukrajiny, nebo alespoň některých jejích východních teritorií, které budou pod kontrolou Rusů. V tu chvíli ale bude západní Ukrajina zcela jednoznačně na cestě do EU, ale Putin si stanoví jako jednu z podmínek vyjednávání, že Ukrajina bude neutrální. A tehdy budu velmi zvědavý na reakci z Berlína a Paříže.“

Klvaňa tvrdí, že Francie a Německo s podobným scénářem počítají, přestože posun v jejich myšlení je stále možný, což dokazuje i změna postoje k válce na Ukrajině u německé vlády.

„Ale když se podíváte na NATO jako na celek, tak je to podobné otáčení tankeru: On se otáčí strašně těžce a pomalu, stejně jako Aliance, která teď pomalu a těžce prochází podobným otáčením mentality. My se teď ale musíme modlit, aby to otočení nakonec udělali i v Berlíně a Francii.“

Čtěte také

Kdyby do Prahy místo sovětské armády vstoupila ta americká, byla by u nás šance na rakouský vývoj, věří publicista Klvaňa

Gruzie je pro NATO ale podle politologa už passé.

„Bohužel, Gruzie je v tuto chvíli pravděpodobně ztracená, protože si nemyslím, že by vláda v Tbilisi chtěla současnou situaci jitřit svou žádostí o vstup do NATO.“

„Ukrajina by ale rozhodně do NATO vstoupit měla. Pane bože, jaká jiná armáda, aby pomohla NATO zlepšit bojeschopnost, než ta ukrajinská,“ ptá se závěrem.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.