Musicafé s Jiřím Plockem: V hlavní roli hardangerské housle a nyckelharpa

Hardangerské housle zdálky vypadají jako větší housle nebo viola,  ale při bližším zkoumání si povšimneme většího počtu kolíků a tedy i strun, krásného zdobení těla i hmatníku. Jejich zvuk není tvořen jen tím tónem, který vzniká hraním smyčcem, ale také rezonančními strunami, které jsou napjaty pod horními čtyřmi melodickými.  Efekt rozechvívání a souznění dodává zvuku hardangerských houslí zvláštní prostornost a barvu.

Tento nástroj se využívá jak v tradiční fidlerské taneční tradici, což můžeme slyšet například z nahrávky Larse Underdala či Tria Hardanger,  ale i v řadě projektů z oblasti world music – což reprezentuje tvorba skupiny Utla či hudebnice Annbjorg Lien.

Ve Švédsku je specialitou tradiční hudby nástroj zvaný nyckelharpa. Vypadá podobně jako niněra – je to vlastně svého druhu skříňka s nataženými strunami, na které se ale nehraje otočným kolečkem jako u niněry, nýbrž pomocí speciálního smyčce. Tóny se vytvářejí mačkáním důmyslné soustavy tlačítek/kladívek. Starší nástroje měly jen omezený počet tónů, novější umožňují hrát ve velkém rozsahu i chromaticky.

Jedním z nejvýraznějších současných hráčů je Olov Johansson, člen mezinárodně proslulého tria Väsen. Väsen je se svou virtuózní akustickou produkcí prvotřídním exportním artiklem a například velmi zaujal americké publikum.

Nyckelharpu využívají mnohé další švédské folkové skupiny, z nichž v MusiCafé zazní také Ranarim. Tato šestičlenná formace interpretuje staré písně a balady švédského obyvatelstva, které žije na území dnešního Finska.