Lída Rakušanová: Chytrá horákyně ve sněmovně
Je to přesně jako v té pohádce „O chytré horákyni“: poslanci sice odstranili u stejnopohlavních párů některé donebevolající nespravedlnosti, jako byla nemožnost zvolit si stejné příjmení, vlastnit společně majetek nebo pobírat vdovský či vdovecký důchod, ale ve srovnání s heterosexuálními páry jejich diskriminaci de facto potvrdili.
Stejně jako dosud nebudou gayové a lesby před zákonem manželé, ale jen partneři. A pokud je jeden či jedna z nich biologickým otcem nebo matkou dítěte, musí si partner nebo partnerka dítě v komplikovaném soudním řízení „přiosvojit“.
Čtěte také
A to nejspíš i v případě asistované reprodukce, protože podle současného českého práva se rodiči mohou stát automaticky de facto jen heterosexuální páry, jelikož se tak děje na základě tzv. „nevyvratitelné právní domněnky mateřství“. Ještě problematičtější je pro stejnopohlavní páry podle novely zákona o manželství cesta k adopci dětí.
Bylo by až směšné, kdyby to nebylo tak smutné, že se tahle polovičatost zrodila ve sněmovně coby výsledek diskuze o „manželství pro všechny“. Nota bene v zemi, kde většina obyvatelstva proti zrovnoprávnění stejnopohlavních párů nic nemá a kde homosexualita není trestná už 63 let.
Čtěte také
Od prvního mezi poslední
Což svědčí v rámci Evropy o úctyhodně svobodomyslném postoji, protože například v Rakousku se homosexualita mohla trestat až do roku 1971 a ve Španělsku ještě o sedm let déle. Ve Francii ukončila diskriminaci homosexuálů teprve Mitterrandova vláda na začátku 80. let a v Německu zmizel příslušný paragraf z trestního práva dokonce až 11. června 1994.
„Manželství pro všechny“ schválily od té doby všechny zmíněné země a nejen ony. První evropskou zemí, která zrovnoprávnila stejnopohlavní páry s tradiční heterosexuální rodinou bylo na přelomu 21. století Holandsko. Následovala Belgie v roce 2003 a Španělsko jen o dva roky později.
Další se připojily v minulém desetiletí. A docela nedávno to byly davy v Aténách, které tleskaly rozhodnutí řeckého parlamentu skoncovat s diskriminací stejnopohlavních párů.
V Česku nebylo co slavit. Snad jen soucítit s Olgou Richterovou, když se na tiskové konferenci snažila vysvětlit, že pokud Piráti hlasovali pro novelu, chtěli zachránit aspoň něco.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.