Klima se mění, dokazují čeští vědci na Antarktidě
Na Antarktidě už strávil pěknou část života. Během čtyř různých vědeckých expedic tu prožil kolem 150 dní. A to na kontinentě, který nemá nejzápadnější ani nejvýchodnější bod a který není trvale obydlen, není rozhodně málo. „Příští rok nejspíš nepojedu. Z vlastního rozhodnutí. Dva roky po sobě stačily, chci si udělat pauzu,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou geomorfolog Filip Hrbáček.
V centru jeho zájmu je takzvaný permafrost: tedy svrchní část půdy, která během léta rozmrzá. „Máme na Antarktidě síť meteorologických stanic, teplotní senzory v půdě každou půl hodinu zaznamenávají data. Data ale musíme stahovat na místě,“ popisuje vědec.
Máme na Antarktidě síť meteorologických stanic, teplotní senzory v půdě každou půl hodinu zaznamenávají data. Data ale musíme stahovat na místě.
Filip Hrbáček
Kromě údržby přístrojů se ale na antarktických expedicích věnuje i ručnímu měření. Jak to vypadá? Jednoduše: představte si geomorfologa, jak kráčí po Antarktidě a na předem vytipovaných místech vráží do země ocelovou tyč. „Jde o tradiční způsob, který se od nemapěti při studiu polárního prostředí používá. Bez hrubší manuální síly se ani tato jemná technologie neobjevuje. Je to kombinace hrubé síly a jemné analytiky,“ říká.
Klimatické změny
Čtěte takéČeští vědci hlásí nový objev. Pod povrchem Antarktidy našli tři jezera
A výzkum Filipa Hrbáčka a jeho kolegů už nese první výsledky. Zjistili mimo jiné i to, že v letech 2006 až 2015 docházelo v celé západní části Antarktidy k výraznému ochlazování – což bylo ještě v 90. letech něco nepředstavitelného.
V dlouhodobém hledisku se často mluví o globálním oteplování, vývoj na Antarktidě je přesto podle Filipa Hrbáčka součástí přirozeného trendu. „Podobný vývoj, jaký zažíváme v posledních 12 letech, byl pozorován už třeba na konci 60. let. 15 až 20 let se otepluje a pak přijde zhruba desetileté období, kdy se ochlazuje,“ popisuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.