Karel Barták: Po poklidném srpnu čeká EU i předsedající Česko šok z návratu do akce
Ruská invaze na Ukrajině pokračuje v neztenčené míře a spolu s ní i všechny ekonomické a potažmo sociální dopady. Evropskou unii čeká obtížný podzim a možná ještě horší zima. To jí ovšem nezabránilo se zcela položit do srpnového prázdninového režimu – svatosvatý klid byl i letos dodržen, jak dokládají pusté chodby bruselských úřadoven i uzavřené restaurace v jejich okolí.
Myslíte si, že zdání může klamat, že pod poklidným povrchem nadále bublá život, dějí se přípravy, že ne všichni se odstěhovali na pláž nebo do hor. Zvlášť by to pak mělo platit pro české politiky, diplomaty a experty, kteří budou od září evropské představení do konce roku dál kočírovat. Určitě tomu tak i trošku je, ale jen trošku. Návrat k normálu bude šok.
Čtěte také
Už v posledních dvou srpnových dnech se v Praze sejdou k neformální schůzi ministři zahraničí „sedmadvacítky“. Říká se tomu „Gymnich“, podle německého zámku, kde si šéfové diplomacií dali dostaveníčko bez obleků a kravat poprvé v roce 1974 – od té doby se tato sešlost stala neodmyslitelnou součástí evropské politické dílny.
Ministři si dva dny povídají o tom, jak společně postupovat v zahraniční politice, aniž by byli nuceni formulovat a schvalovat nějaké usnesení – mají tedy značnou svobodu a mohou jít do hloubky i do šířky. Letos to bude zvláště třeba, protože dosavadní jednota členských států vůči ruské válce se může kdykoli snadno rozklížit, a to ještě hlouběji, než jak ji dosud nahlodává maďarský premiér Viktor Orbán.
Systém vzájemné výpomoci EU
Kontroverzní témata nechybí – vezměme například jen probíhající debatu o tom, jestli ruským občanům udělovat turistická víza do Evropské unie. Pobaltské země jsou proti, omezit udělování víz chce také Finsko a případně i Dánsko. Poukazují na to, že by se bohatým Rusům nemělo umožňovat si užívat dovolenou v Evropě, zatímco armáda jejich země decimuje ukrajinská města.
Čtěte také
Na druhé straně třeba Německo a další odmítají uplatňovat princip kolektivní viny – a poukazují na to, že netřeba trestat početné ruské občany, kteří nesouhlasí s prezidentem Putinem a prchají ze země, nebo se aspoň vyjedou nadechnout svobodného vzduchu. A ačkoli Gymnich řídí vysoký představitel EU Josep Borrell, bude se konat do značné míry v české režii – a umožní tak české diplomacii se blýsknout tím či oním návrhem kompromisu.
Jistě jsou i větší témata než víza – například závratné zdražování elektřiny. Před letní přestávkou Evropská komise konečně moudře vyhlásila, že by bylo dobré oddělit ceny elektřiny od cen zemního plynu – to by lépe odráželo realitu a odstranilo paradox, kdy lidé platí jako mourovatí a elektrické společnosti se válí v nezasloužených ziscích. Kde je tento návrh? Jak je daleko? Ticho po pěšině by nemělo trvat, zejména ne ze strany vlády země, která Evropské unii předsedá.
Čtěte také
Letošní léto nebylo zase tak úplně farniente a hopsa hejsa. Evropský kontinent sevřel krunýř tropických veder. V kombinaci s dlouhodobým suchem se zásadně ztenčily zásoby vody, poklesly hladiny řek, mnoho regionů zavedlo přísná omezení.
A do toho šílené požáry, ve Francii, ve Španělsku, v Řecku i jinde, a ovšem také u nás. Pádný argument pro ty, komu pořád ještě připadalo, že oteplování klimatu způsobené lidskou činností je nesmysl. Zelená dohoda pro Evropu je tím nejmenším cílem, který musíme naplnit, pokud nechceme přijít o půdu pod nohama.
Na chmurném pozadí jedna dobrá věc – sledovali jste, jak se nad požářištěm v Českosaském Švýcarsku střídala italská, švédská a německá hasící letadla a vrtulníky? Fungovalo to bezvadně, protože v Evropské unii máme takový vymakaný systém vzájemné výpomoci. Takže se přece jen nedá jednoznačně tvrdit, že by EU letošní srpen jenom prolenošila.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
