Karel Barták: EU reaguje citlivě na požadavky zemědělců, protože nemá na vybranou
Evropská unie zvolila vůči rolníkům protestujícím napříč kontinentem cestu ústupků a kompromisů, aby povstání zastavila a uklidnila tuto sice malou, ale životně důležitou profesní skupinu obyvatel.
Ministři zemědělství, kteří se sešli v úterý v Bruselu, implicitně uznali, že dosavadní kurs společné zemědělské politiky (SZP) byl rigidní a zejména vůči soukromě hospodařícím malorolníkům nepřiměřeně náročný, a souhlasili se změkčením jeho ekologické podmíněnosti.
Čtěte také
Významně posílili rozhodovací autonomii vlád členských zemí, které nově dostávají možnost upravovat společná pravidla podle specifických národních podmínek. Národní ministerstva budou třeba rozhodovat o ochraně půdy podle místních kritérií. Budou smět povolit, aby povinné střídání plodin na půdě nahradila pouhá „rozmanitost“ pěstovaných plodin.
Farmáři napříč Evropou už nebudou muset sázet stromy, vytvářet meze, remízky či mokřady jako podmínku pro získání evropských dotací. Jejich jedinou povinností bude stávající krajinotvorné ekologické prvky chránit a zachovat. Pokud se pustí do jejich vytváření, nebo nechají část půdy ležet ladem, získají nárok na zvláštní prémii.
Chování rozmazlených dětí?
Tyto úlevy umožní farmářům dosahovat vyšších zisků, objektivně však neprospějí evropskému životnímu prostředí ani krajině. Však také ekologické organizace proti ústupkům unie rozhodně protestují. Ale ministři šli ještě dál – malé farmy do 10 hektarů nebudou muset ekologická hlediska dodržovat a hlásit už vůbec.
Čtěte také
Vzhledem k tomu, že tyto farmy představují sice jen 10 procent zemědělské plochy v EU, ale celých 65 procent všech hospodářství, bude to znamenat značnou úlevu nejen pro samotné sedláky, ale také pro ministerstva a celý složitý systém kontroly.
Unie si počíná mimořádně rychle – návrh komise byl schválen jen dva týdny po zveřejnění a výbor Evropského parlamentu se jím začne okamžitě zabývat. Farmáře, aspoň ty belgické, to však neuklidnilo. Zablokovali v úterý evropskou čtvrť Bruselu stovkami traktorů a oddali se jako obvykle rozhazování hnoje a šarvátkám s policií, která proti nim použila už tradičně vodní děla, jakož i slzný plyn.
Zemědělská revolta trvá ve většině zemí Evropské unie už čtvrtý měsíc. Má řadu prolínajících se motivů, jejichž síla se v jednotlivých státech liší. Společným jmenovatelem je zdražování zemědělské výroby vyvolané inflací, zejména růstem cen energií.
Čtěte také
Všichni trpí poklesem cen některých plodin, zejména obilí, na světovém trhu, které je dáno jak dobrou loňskou úrodou, tak dumpingovými cenami praktikovanými záměrně Ruskem při vývozu do třetích zemí.
Proti těmto jevům Evropská unie zmůže jen málo. Ceny potravin na globálním trhu vždy kolísaly a kolísat budou v závislosti na počasí a úrodě. Evropští rolníci přitom mají tu výhodu, že tučné dotace, zejména přímé platby, jim plynou do kapes bez ohledu na objem vypěstované produkce. Nejde tedy o otázky života a smrti, ale o výši zisku, kterou jejich hospodaření generuje.
EU je ve výrobě potravin soběstačná; loni jich vyvezla za více než 65 miliard eur. Na tomto pozadí se protesty farmářů jeví jako chování rozmazlených dětí, se kterým si unie neví rady. Ustupuje jim dokonce, i pokud jde o dovoz plodin z válčící Ukrajiny, pro kterou je to přitom klíčový zdroj příjmů.
Evropští zemědělci prostě mají značný vlivový potenciál a těší se tradičnímu souznění konzervativní i krajní pravice; těchto trumfů dokáže část z nich využívat ve svůj prospěch, zvláště ve vypjatějších předvolebních obdobích.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
