Jana Nováková, nebo Jana Novák? Přechylování je součástí češtiny, upozorňuje ředitel Ústavu pro jazyk český

Debatu o přechylování příjmení v češtině nazvanou Stát mě přechýlil připravilo Národní kontaktní centrum - gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd. Uskuteční se v kavárně Potrvá v Praze 6.

„Kategorický názor lingvisty asi bude, že přechylování je součástí češtiny od jejich samých začátků. Přechylování do češtiny patří, patří do jejího systému. Jestli se někomu ta věc nelíbí, je už věc mimo lingvistiku a musím říct, že to pak úplně nevnímám jako problém, který je v mé kompetenci,“ tvrdí ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva.
S názorem, že by přechylování bylo mimo lingvistiku, nesouhlasí genderová lingvistka z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Jana Valdrová:

„Máme velmi špatný matriční zákon, který omezuje volbu příjmení s -ová, nebo bez -ová. To se u mužů neděje, že by měli nějaké čtyři podmínky, podle kterých si může zvolit tvar příjmení. A Ústav pro jazyk český to podporuje, protože na své webové stránce informuje o příjmeních poněkud neobjektivně.“

Žena může odmítnout koncovku -ová, pokud je cizinka, je cizí národnosti, žije s cizincem, nebo bude žít v cizině. „Co je státu do toho, kde já budu chtít žít. To se stát mění ve Velkého bratra, který nás špehuje a chce vědět moje plány,“ konstatuje Valdrová.

Ředitel ústavu argumentuje tím, že český jazyk přijímá cizí vlivy, jako jsou třeba cizí slova, a počešťuje je. „Nezdá se vám, že tady je ten vývoj přesně opačným směrem, že se odčešťujeme?“

„Příjmení je otázka osobní identity. Jméno a příjmení patří mezi lidská práva. Ty čtyři podmínky, které podporuje Ústav pro jazyk český, jsou naprosto zbytečné,“ myslí si genderová lingvistka.