Jana Knitlová: O náhražkách
Kdyby paní Müllerová řekla: „Tak nám zabili smrt, pane Švejku,“ nemohlo by následovat: „Kterou, já znám dvě? “ I menší chytráci totiž vědí, že smrt je jen jedna.
Ještě ji nezabili, ale už se na tom pracuje. Plíživě a rafinovaně: nemluvíme o ní. A o kom se nemluví, jako by neexistoval, říká Oskar Wilde. Pokud je to nezbytné, volíme inspirovaný opis.
Jedna cvičitelka jógy například nahradila tisíce let starý výraz „ pozice mrtvoly“ výrazem „pozice blaženosti“. V některých cukrárnách už neprodávají rakvičky se šlehačkou, ale vaničky.
Často – paradoxně – poslouží k takovému opisu přímo slovo život. Kapra už vám za 20 či 30 korun nezabijí, jen zbaví života, jak hlásají ceníky u většiny vánočních stánků s živým zbožím. Zranění na silnicích už nebývají smrtelná, jen se neslučují se životem.
A o lidi, tím nesloučením postižené, se pak postará Smuteční služba, která někde nahrazuje tu… tu Pohřební. Za poctivou smrt se nám tu nabízí jakási náhražka skutečnosti, soap opera, která se nám z televize rozlézá do života a my si to necháme líbit. Možná i proto, že se nejedná o první náhražku, s níž jsme se smířili.
Ranní úvaha Jany Knitlové: O laskavosti
Povedený koncert. Na obláčku potěšení z hudby stoupáme k nebi nebo aspoň ke křišťálovému lustru Dvořákovy síně Rudolfina.
V proslulé cukrárně jsem se ptala na rozdíl mezi kopečkem jahodové zmrzliny za 15 korun a jahodové za třicet. „Ta je přece z jahod,“ vysvětlila prodavačka. „A ta jahodová za patnáct je…?“ „Přece z aroma, ne?“ (debile ), vytušila jsem dodatek.
V oblíbené pražské pekárně mívali výborné kornspitze, ale pokrok nezastavíš, takže si tam teď můžeš vybrat: kornspitz za pět (taková nafouklá hnědě obarvená buchta) anebo pravý kornspitz za 12 korun. Mezi uzenářskými výrobky máme taky na výběr. A co se drůbeže týče, můžete kromě kuřete mít i kuře skutečné, bez antibiotik.
Když už náhražky, jimiž se udržujeme naživu, nenazýváme pravými jmény, nechme jméno aspoň smrti! O nebezpečích její fyzické likvidace dostatečně vypovídá pohádka Boženy Němcové Dobře tak, že je smrt na světě.
A když se jí pokoušíme zbavit aspoň mentálně, zbavujeme se i života. Právě její vyloučení z našeho slovníku se totiž s životem absolutně neslučuje… leda, že by šlo taky jen o náhražku. Vlastně - proč by nemohla být i náhražka života? Jak by se asi jmenovala? A jak bychom jí asi poznali?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
