Jan Fingerland: Rozchod Candace a Bena aneb Americkou pravici štěpí Izrael a Ukrajina
Příslušníci americké pravice se neshodnou s levicí na spoustě věcí. Jenže různé konzervativní osobnosti se v poslední době opakovaně dostávaly do střetu i mezi sebou, a dokonce i o otázkách zahraniční politiky.
Čtěte také
Ben Shapiro je u nás celkem známý, v Americe si s ním nezadá Candace Owensová. Oba mají mnoho společného, jsou to mileniálové, známé osobnosti, které se prosadily na sociálních sítích, a to jako aktivní účastníci tamních kulturních válek – překvapivě za pravici. Oba též reprezentují menšinové komunity, které tradičně tíhly k demokratické straně, Shapiro je Žid, Owensová Afroameričanka.
Proslula mimo jiné jako výmluvná odpůrkyně hnutí jako je Black Lives Matter a Mee too, a jako žena černé pleti byla na své straně sporu vítaná. Shapiro Owensovou bránil a zaměstnal ji ve svém mediálním virtuálním podniku Daily Wire, ona zas příležitostně vystupovala na jeho obhajobu. Až do teď.
Kdo je tady zlý
Jejich cesty se začaly rozcházet kvůli válce v Gaze, a to i ve sporech vedených na síti. Shapiro bránil izraelský postup, Owensová ho čím dál více kritizovala, až začala mluvit o genocidě, a používala paradoxně velmi podobný slovník jako levicové křídlo demokratů. Před pár dny Owensová Daily Wire opustila.
Čtěte také
Owensová měla s postupem času stále blíže k určitému typu konzervatismu, jaký zastupuje u nás známý novinář Tucker Carlson, influencer Andrew Tate nebo republikánský kongresman Thomas Massie, který v otázce pomoci Izraeli také hlasoval s levicovými demokraty.
Owensová hájila rovněž kontroverzní osobnosti, jako je rapper Kanye West, obviňovaný z antisemitismu, a chválil ji popírač holokaustu Nick Fuentes. Přinejmenším podle názoru jejích kritiků se Owensová posouvala k otevřenému antijudaismu či antisemitismu, což ona popírá.
Na jejím případě však lze ukázat, jak je americká pravice rozdělená ve vztahu k Izraeli, a vedle proizraelského proudu existuje méně vnímaný proud, který je protiizraelský, nepřátelský k Židům obecně, anebo přinejmenším dává přednost dělat si na domácím, americkém písečku, před spoluprací se zámořskými spojenci.
Kouzlo Putinova Ruska
Jde vlastně o opakování sporu, který byl v posledních dvou letech viditelnější, totiž otázky postoje k Ukrajině a americké materiální pomoci Kyjevu. Tu část republikánů nebo jiných pravicových osobností odmítá, někdy z izolacionismu jako základního nastavení amerického konzervatismu, jindy ale z hlubších, kulturních důvodů.
Čtěte také
K těm patří skrývaný nebo otevřený obdiv k Rusku, pravoslaví nebo Putinovi. Lze to ilustrovat na případu již zmíněného Tuckera Carlsona, který nedávno sehrál úlohu trpělivého držáku mikrofonu pro ruského prezidenta. Ten mohl americkému publiku vysvětlit, že o útoku na Ukrajinu bylo rozhodnuto vlastně už ve středověku.
Stejně tak je ruské verzi světa nakloněný zmíněný kongresman Massie, ale i další. Členové kongresu, jako je Matt Gaetz nebo Marjorie Greenová, se také vyslovují proti pomoci Ukrajině, a připojují se k nim nejrůznější pravicové osobnosti.
Populární psycholog Jordan Peterson zas zastupuje ty pravicové osobnosti, které ve vztahu k Putinovi projevují pozoruhodnou naivitu. Mluví se o tom, že v ruském tažení proti Západu nahradila tato „staronová pravice“ starou levici coby nástroj propagandy a šíření vlivu Moskvy v Americe.
Některým z těchto lidí jde o pozornost nebo peníze, ale nebezpečí spočívá i tom, že někomu může to vše připomínat nějaký přitažlivý, intelektuálně podložený a ucelený pohled na svět, navíc s konzervativní nebo tradicionalistickou příchutí.
Tento druh konzervatismu se nezajímá o svět, nevěří v aliance se spojenci, a vlastně ohrožuje i další části světa, závislé na spolupráci se silnou Amerikou. Včetně Evropy, a zejména její východní části.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
