Jak chránit nosorožce? Podle vědců to dokážou lépe soukromí farmáři než stát

25. březen 2023

Více než polovina afrických nosorožců žije na soukromých pozemcích, nikoli ve státem spravovaných národních parcích. Rostoucí náklady na ochranu těchto zvířat před pytláky vedly vědce k doporučení, aby vlády farmáře v ochranářském úsilí podpořily. 

Situace nosorožců v Africe je patrná na příkladu jihoafrického Krugerova národního parku. Tam v uplynulé dekádě ubylo 76 procent bílých a 68 procent černých nosorožců. Článek o tom vyšel v časopise Frontiers in Ecology and the Environment.

Čtěte také

Přírodovědec a ochránce fauny Ondřej Sedláček v Krugerově národním parku opakovaně bádal. Rozlohou ho přirovnává k velikosti Moravy.

„Ted si představte, jak těžké je takto velké území uhlídat před pytláky, to je téměř nemožné,“ vysvětluje biolog. Rozloha soukromých rezervací bývá mnohem menší. V průměru je to kolem 100 kilometrů čtverečních.

Pomoc farmářům

Rostoucí náklady majitelů soukromých farem v jižní Africe na zabezpečení chovů vedly autory studie k doporučení, aby státy majitele půdy, kde nosorožci žijí, motivovaly k ochraně přírody například finančním nebo daňovým zvýhodněním.

V soukromých chovech převažují bílí nosorožci. Styk s nimi totiž pro člověka není tak nebezpečný jako v případě druhého afrického druhu. „Jsou to takové kravičky, které chodí kolem vás v kempu,“ vypráví v mírné nadsázce Sedláček. 

Naopak černý nosorožec je schopen být při kontaktu s člověkem daleko agresívnější, ublížit i zabít.

Čínská medicína

Od 70. let 20. století platí ve světě zákaz prodeje rohoviny. Nosorožci se přesto v Africe dál loví. Zájem o jejich rohy souvisí hlavně s tradiční čínskou medicínou.

Čtěte také

„Je po nich poptávka zvláště na asijském trhu, ve Vietnamu, v Číně a dalších zemích,“ upozorňuje Arthur Sniegon, terénní biolog a ochránce přírody, který v Africe dlouhodobě působí.

Dospělý nosorožec může mít podle něj na sobě až šest kilo rohoviny. Krugerův park z těchto důvodů láká i pytláky ze sousedního chudšího Mosambiku. Ještě nedávno je zákazníci z Asie přepláceli. „Byli schopni dát za kilo rohoviny i přes milion korun,“ říká Sniegon.

Trofejní lov

Soukromé rezervace v jižní Africe patří většinou potomkům někdejších britských nebo búrských kolonistů. Jejich rodiny hospodaří na stejných pozemcích už po několikátou generaci a mají k půdě vztah.

Dříve umožňovali na svých územích nosorožce v omezené míře lovit. Když byl v 70. letech obchod s rohovinou ve světě zakázán, někteří se přeorientovali na ekoturismus. Safari lov dnes umožňuje asi čtvrtina soukromých rezervací.

Stav, kdy kontrolovaný lov nosorožců farmáře živil, paradoxně přispíval k ochraně těchto zvířat. „V JAR a Namibii ještě existuje možnost si nosorožce legálně zastřelit,“ připomíná terénní biolog. 

Omezený odstřel

Dnes je chov nosorožců kvůli bezpečnosti velmi finančně náročný. Někteří farmáři se i proto snaží znovu otevírat mezinárodní debatu o obchodu s rohovinou.

Čtěte také

Ochranáři připouštějí, že by tolerance k odstřelu omezeného počtu starších jedinců v soukromých rezervacích byla dobrým kompromisem. „Není efektivnější ochrana přírody než půdu vlastnit,“ podotýká Sedláček.

„Když nosorožce prodáte za milion, použijete to třeba na novou ohradu nebo strážce,“ doplňuje přírodovědec. Upozorňuje, že základním principem ochrany zvířat je ochrana celých populací, nikoliv jednotlivců.

Netradiční safari

V Africe se objevují i kuriózní řešení, příkladem je takzvaný zelený lov (Green Rhino Hunt). Nejde zatím ale o nijak rozšířenou zábavu.

„Klient se k nosorožci přiblíží, riskuje, prožívá celé napětí ze safari, ale pak nosorožce skolí uspávací střelou,“ líčí situaci Sniegon s upozorněním, že taková zábava může mít zase jiná úskalí.

To, že zvíře spí, pak může využít veterinář k preventivní prohlídce. Někdy dokonce zvířeti odstraní roh, aby snížil motivaci pytláků zabít. 

Proč jsou pro ochranu nosorožců důležití soukromí farmáři? Co pomáhá při prevenci konfliktů člověka se zvířaty? Jak může genetika přispět k ochraně západoafrických šimpanzů? Debatují přírodovědci a ochranáři s dlouholetou praxí v Africe Ondřej Sedláček a Arthur Sniegon, spoluúčinkuje herečka Veronika Čermák Macková. Celou Laboratoř najdete v audiozáznamu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.