Jak to bylo doopravdy: Bylo rozdělení Československa historickým neštěstím?
Jak se dívat na historii Československa? Během několika desetiletí tento stát prošel mnoha kritickými obdobími. Spočítat roky svobodného demokratického státu je poměrně jednoduché. Jistou ironií může být to, že v historii státu jich byla pouze menšina. A pak přišlo rozdělení Československa. Bylo to historické neštěstí?
V prosinci roku 1992 napsal publicista Pavel Tigrid komentář pod názvem Sbohem, republiko! V něm mimo jiné uvedl: „Měli jsme totiž Československých republik několik, lepších, horších i takových, na které by asi opravdu bylo lepší zapomenout.“
Existoval československý národ?
Rychlým pohledem do minulosti se nám může vybavit dvacet let nového státu, tedy takzvaná první republiky, pak období 2. světové války s existencí samostatného Slovenského štátu a Protektorátu Čechy a Morava. Následovalo krátké poválečné období v okleštěné demokratické podobě a po únoru 1948 dlouhá desetiletí komunistické vlády, která končí spolu s léty osmdesátými.
Diskuse nad vzájemnými vztahy Čechů (mezi které v obecné rovině zahrnujeme také obyvatele Moravy a Slezska) a Slováků se vedly po celou dobu existence státu, někdy s většími, jindy s menšími emocemi a argumentací. Otázkou zůstává, zda vůbec československý národ, jak ho prvorepubliková ústava kodifikovala, existoval, nebo zda to bylo pouze účelové řešení mnohonárodnostního státu.
Konec vlády KSČ a rozdělení státu
Listopad 1989 znamenal zcela zásadní změnu nejen pro politické uspořádání Československa, ale také otevřel debatu, která nakonec vedla k rozdělení státu. Poslední tečkou za dlouhými vyjednáváními politických reprezentací České i Slovenské republiky, které ilustrovaly svými rozdíly také rozdílné představy o tom, zda společný stát vůbec může existovat, přinesl 25. listopad 1992.
Poslanci tehdejšího Federálního shromáždění schválili Ústavní zákon o zániku České a Slovenské federativní republiky, jak se tehdejšího Československo oficiálně jmenovalo, a od 1. ledna roku následujícího vznikly dva samostatné státy.
Jak s jistým odstupem vnímat právě tuto událost? Bylo to opravdu historické neštěstí? Ilustrací nejen tehdejší atmosféry mohou být rozhlasové archivní ukázky, které spolu s názory některých tehdejších aktérů v pořadu znějí.
Pořad Bylo rozdělení Československa historickým neštěstím? z cyklu Jak to bylo doopravdy připravila a moderuje Ivana Chmel Denčevová, hostem je historik Oldřich Tůma. Režie Michal Bureš.
Související
-
Kdo na koho v Československu doplácel? Jsou to hloupé diskuse a nikam nevedou, tvrdí historik
O půlnoci 31. prosince 1992 skončila historie Československa. Rozdělení státu znamenalo také dělení ekonomické a finanční. Kdo na rozdělení doplatil?
-
Marná lásky snaha. Záchrana Československa, obavy z jeho rozdělení a proměny odkládaného referenda
Obsah – hlavně emoční – slova referendum byl v Československu 1992 nesporně úplně jiný v lednu a v prosinci. (Repríza z roku 2017.)
-
Rozdělení federace a československý humor. Může být aktuální...
Z pochopitelných důvodů jsme se nemohli věnovat dvěma velmi frekventovaným žánrům: kreslených vtipům (a karikaturám) - těžko je převypravovat - a anekdotám.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
