Historie architektonických památek
Historie nám zanechala spoustu písemných i architektonických památek, které je nutno udržovat. A právě o péči, hlavně o ty stavební památky jsme se dnes zajímali ve Vašem tématu. Souhrn toho nejdůležitějšího a nejzajímavějšího na vás čeká právě nyní.
Jiří Kokmotos: Historie památkové péče sahá až do roku 1850, kdy byla založena pro celou rakousko-uherskou monarchii. Dnes je její funkce nejen v sepisování a vedení dokumentace o různých památkách, ale zároveň v jejich ochraně. A kdy se člověk může setkat s památkáři? To už řekne ředitel Národního památkového ústavu doktor Michael Zachař.
Michael Zachař: V praxi to znamená, že když se tedy obnovuje takový objekt, tak je k dispozici památkář, který vlastně v součinnosti s magistrátem nebo se stavebním úřadem zajišťuje, aby se zkrátka udělala třeba správně střecha, okna, aby se obnovily historické konstrukce tak, jak mají.
Jiří Kokmotos: Památkář tak samozřejmě může zasahovat do konečné podoby stavby. Může se také stát a děje se tak celkem pravidelně, že památkáři dobu výstavby nebo rekonstrukce mnohdy prodlouží. Nejlépe se ale památkářům pracuje na objektech jako jsou hrady a zámky, kde mají na svou práci klid a čas. Jednou z nejdéle trvajících oprav se tak stala kaple sv. Kříže na Karlštejně, která trvala 18 let. Dlouhou dobu se také rekonstruovalo na Pražském hradě, konkrétně vzácná mozaika na chrámu sv. Víta. Její obnovu popisuje Alena Veliká z tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky.
Alena Veliká: Do vlastní podstaty předmětu, tedy do mozaiky, totiž nebylo prakticky vůbec zasahováno až na doplnění několika chybějících skleněných kostiček, ze kterých je mozaika převážně složena. Zjednodušeně lze říci, že podstatou zásahu bylo očištění vrchní zkorodované vrstvy skla, čímž došlo k obnovení barevnosti obrazu a následné nanesení ochranných vrstev, které mají zabránit další degradaci povrchu mozaiky.
Jiří Kokmotos: Českou republiku přišla rekonstrukce této mozaiky na pouhý milión korun a to díky tomu, že se na ní podíleli i odborníci ze zahraničí. Každopádně finance jsou velikým problémem při obnově a údržbě památek. Na státní dotace se nemohou správci historických objektů stoprocentně spolehnout, protože stát na ně v tuto chvíli nemá. A tak nezbývá než pomoc z fondů Evropské unie a od sponzorů. Zároveň pak můžeme každý z nás pomoci tím, že navštívíme nějakou tu památku a zaplatíme vstupné. Možná je to občas lepší než sedět doma a koukat na televizi.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
