Filharmonie Brno představila díla Jana Nováka a Antonína Rejchy v rámci Roku české hudby

16. únor 2024

Poslechněte si záznam koncertu Filharmonie Brno, Českého filharmonického sboru Brno a sólistů Martiny Jankové, Pavly Vykopalové (soprán), Aleše Brisceina (tenor) a Jiřího Brücklera (bas). Řídí Denis Russell Davies. 

Jan Novák: Vernalis temporis symphonia (Jarní symfonie) pro sólisty, sbor a orchestr /česká premiéra/

Antonín Rejcha: Der Neue Psalm (Nový žalm) pro sólisty, sbor a orchestr

Martina Janková soprán
Pavla Vykopalová soprán
Aleš Briscein tenor
Jiří Brückler bas
Český filharmonický sbor Brno
sbormistr Petr Fiala

Filharmonie Brno
dirigent Dennis Russell Davies

Příznačným znakem tvorby Jana Nováka bylo adjektivum „jarní“. Prolíná se nejenom v jeho tvorbě, ale také v charakteru osobnosti, jak vzpomínali jeho přátelé. Byl na jaře také narozen v Nové Říši 8. dubna 1921. Během těžkých etap skladatelova života se optimismus, nadhled a lehkost promítají do jeho skladeb. Jarní symfonie (Temporis symphonia) vznikla v roce 1982, tedy 2 roky před skladatelovou smrtí. V české premiéře zazněla v provedení dnešními interprety.

Přes 200 let zpět jsme se vrátili v čase k tvorbě Antonína Rejchy. Pražský rodák pocházel z hudební rodiny, jako patnáctiletý byl velmi nadaným instrumentalistou. Se svým strýcem působil jako člen dvorního orchestru kurfiřta a divadelního orchestru v Bonnu. Spřátelil se s Beethovenem, studoval také u Haydna, znal se i se Salierim. K jeho početnému instrumentálnímu dílu, které obsahuje kolem 200 skladeb, náleží i řada monumentálních duchovních děl. Nový Žalm pro sóla, sbor a orchestr pochází z roku 1807, kdy autor pobýval ve Vídni. Až rok poté přesídlil do Paříže, kde se jeho tvorba skladatelská i teoretická rozrostla do pozoruhodných rozměrů. Tam také v roce 1836 zemřel.

autor: Jan Hlaváč
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.