Evoluce moc neuklízí, u velkých oceánských virů vědci našli imunitu

30. prosinec 2016

Velké viry se chrání před útokem invazívních mikrobů. Podle nové studie zveřejněné v časopise Nature, jim v tom pomáhá imunitní systém podobný tomu u bakterií.

Velké viry bývají čtyřikrát větší, než ty, které obvykle nakazí člověka. Žijí většinou v oceánech.

Skupině, u níž byla imunita objevena, se říká mimiviry, protože napodobují bakterie, přebírají jejich DNA. Vědci tyto viry objevili už v roce 2003 schované třeba v měňavkách neboli amébách.

„Slovo mimi také francouzsky znamená roztomilé,“ vysvětluje virolog Ivan Hirsch, který z vědeckého působení v Marseille zná autory studie.

Virů víc než hvězd

Oceán je plný virů, udržují v něm rovnováhu. Jak připomíná virolog, nejvíc velkých virů žije v oceánu, miliard-krát víc než hvězd ve vesmíru.

Nynější pokusy, publikované v Nature, prokázaly, že mimiviry dokážou DNA cizího viru rozbourat svými enzymy. Klíčová otázka, kterou vědci zatím nedořešili, zní, jestli viry jsou anebo nejsou živými organismy.

Virolog Ivan Hirsch popisuje, že mimo buňku, třeba ve sklenici s vodou se virus jako živý neprojevuje, ale v buňce ano.

„Teprve v buňce je živý až-až, způsobuje nemoci, buňku mění, nebo dokonce zabíjí,“ dodává Hirsch.

Evoluce a nepořádek

„Naše evoluce byla doprovázena opakovanými nákazami virů, které měnily naše tělo, mozek, růst a vývoje,“ připomíná zoolog Pavel Stopka.

Ivan Hirsch označuje za záhadu, že v nás viry zůstaly, dodává, že evoluce tak moc neuklízí, nedělá pořádek.

Velké viry dokážou rozpoznávat genetickou informaci. Tento starý evoluční mechanismus podle Pavla Stopky využívá v genovém inženýrství.

„My jsme v evoluci vyvinuli efektivnější obrany proti patogenům,“ připomíná zoolog.

Vědci ale prověřují, zda může virová obrana přispět k vyšší úrodě obilnin nebo účinné léčbě některých nemocí, třeba hepatitidy B.

autor: mam
Spustit audio