Etiopští židé se považují za ztracený dvanáctý kmen Izraele. Víru i tradice si udrželi po staletí
Židovská komunita v Etiopii byla odjakživa opředena tajemstvími a zvláštnostmi. V izolaci od většiny ostatních židů ve Středomoří a na Blízkém východě si uchovala nejen svou víru, ale i poněkud specifické tradice. Hlavní město Addis Abeba je o několik staletí mladší, než kam sahá historie etiopských židů. Většina z šesti místních synagog je i proto relativně nová. Kromě nich najdete v širším centru etiopské metropole i židovské centrum Chabad.
Vítá mě rabbi Elijahu Habíb a zatímco etiopští židé během staletí splynuli s místním obyvatelstvem a mají tmavou pleť, on na první pohled do tohoto takzvaného ztraceného kmene nepatří.
Čtěte také
„Narodil jsem se tady v Etiopii, ale pocházím z Izraele a tam jsem vyrůstal. A moje rodina nepatří k původním etiopským židům. Většina etiopských židů odešla do Izraele v 90. letech minulého století. Zůstalo tu jen pár rodin. Někteří proto, že tu měli práci. Ale to je na jiné vyprávění,“ vysvětluje.
Lidé odjinud
Když se rabiho zeptám na jeho kontakty se zbytky místní židovské komunity, opraví mě: „Tady se jim neříká židé. Místní komunita se jmenuje Beta Jisrael, ale ta celá odešla do Izraele. Etiopané jim říkali Falaša, to znamená cizinec, člověk odjinud, protože z pohledu místních sem židé přišli zdaleka.“
Tradiční židovská komunita žila dál na severu Etiopie – v místech, kde ve středověku vznikala i první etiopská křesťanská království.
„Nikdo neví, kdy ani odkud sem členové Beta Jisrael přišli. Ale komunita se usadila v Gondaru na severu. Později pak tady v Addis. To je ale historicky jiná komunita, ta přišla z Jemenu,“ vypráví můj průvodce.
Přechodný domov
Rabbi Elijahu má na starost jednu z modernějších komunit v Addis Abebě: „Celkem je tu asi pět tisíc lidí. Pracuju spíš s cizinci – tady v Addis Abebě je naše ambasáda, je tu zastoupení Africké unie, Evropské unie a OSN. A jejich součástí jsou i židé.“
„Tahle komunita se každý rok hodně proměňuje, a to se mi líbí. Je potřeba vymýšlet společné aktivity, které nás budou spojovat, vytvářet z nás komunitu,“ popisuje jednu část svého poslání. „Kromě toho jsou tu také Izraelci, kteří pracují pro růžné firmy.“
Prostor pro tradice
Rabbi Eli se pro ně snaží hlavně vytvářet podmínky k tomu, aby mohli žít v souladu s náboženskými pravidly ortodoxních židů.
Čtěte také
„V Evropě nebo Izraeli není složité najít košer jídlo, ale tady je to teď složitější. Takže chodím na trh a zjišťuju, jestli tohle nebo tamto je vyráběné v souladu s naší tradicí. A máme tady i malou modlitebnu,“ vypráví.
„Teď taky vyřizuju papíry a chceme to tu rozšířit. Postavit synagogu, židovské muzeum o historii všech židů v Etiopii. Bude to pro lidi, co sem přijedou z Izraele, pro cestovatele, pro všechny,“ načrtává rabbi Elijahu plány na další rozšíření své komunity.
Související
-
Za jednu ženu 38 krav a jeden kalašnikov. Cenu mursijských žen zvyšuje talíř ve rtu a skarifikace
Jeden z nejnepřístupnějších divokých afrických kmenů jsou Mursiové, kteří žijí v národním parku Mago na jihu Etiopie. Donedávna byly jejich vesnice pro turisty tabu.
-
Česko bude mít novou budovu ambasády v Etiopii. Vychází z místních tradic a myslí na přírodu
Slovenské architektky Jana Hájková a Kristína Boháčová se svým projektem nové ambasády vyhrály jednu z kategorií mezinárodní architektonické soutěže Inspireli Awards.
-
První návštěva od Husáka. Fiala v Etiopii řešil humanitární pomoc i zájem o české zbraně
Konkrétně v Etiopii byl naposledy prezident Gustáv Husák ještě za socialistické Československo. Tyto poměry má právě cesta Petra Fialy změnit.
