Ekonom: Rok 2024 bude lepší než loňský. Jako jedna z mála zemí jsme se ale zatím nedostali na úroveň před pandemií a válkou

30. leden 2024

Jaké jsou výhledy ekonomiky na letošní rok? Zda se nám podařilo nastartovat ekonomický růst, okomentuje ekonom Lukáš Kovanda. Zmíní také, jestli je naše země připravená na přijetí eura, jak vidí nákup letounů F-35 a vysvětlí některá z 37 opatření, která navrhla Národní ekonomická rada vlády.

Podle predikcí Ministerstva financí hrubý domácí produkt vzroste o 1,2 % oproti listopadovému předpokladu růstu o 1,9 %. Zlepšil se naopak výhled inflace. Deficit veřejných financí by se letos měl snížit na 2,2 % HDP z loňských 3,6 % HDP. Lze podle toho určit, jaký bude ekonomický výhled letošního roku?

Čtěte také

„Bude to lepší rok než ten loňský,“ říká ekonom Lukáš Kovanda, člen Národní ekonomické rady vlády. „Nicméně ta čísla stále nejsou nijak dobrá, protože my jsme se jako jedna z mála zemí stále nedostali na úroveň roku 2019, úroveň předcovidovou a předválečnou. To je skutečně něco, co z nás dělá v očích i třeba mezinárodního tisku nemocného muže Evropy. A na tom se moc letos měnit nebude.“

„Museli bychom se bavit o mírách růstu 3-4 %, abychom skutečně mohli říkat, že ekonomika po válce a covidu konečně dostatečně nastartovala svůj růst.“

Přijetí eura?

Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně TOP 09 a Poslanecké sněmovny navrhuje, aby měla vláda opět zmocněnce pro euro. Argumentuje tím, že debata o možném přijetí společné evropské měny by měla být oproštěna od politických důsledků, emocí a měla by být více odborná.

„Klíčovým předpokladem přijetí eura je to, aby byly plněny ekonomické podmínky, respektive tzv. maastrichtská kritéria pro přijetí jednotné měny, která zatím neplníme,“ zdůrazňuje ekonom Kovanda.

Čtěte také

„Podpora veřejnosti není valná a i ekonomické podmínky nejsou nyní takové, abychom přijímali měnu. Za humny zuří válka. Přece jen bychom měli mít asi priority spíše v oblasti třeba bezpečnosti, nikoli v oblasti změny měny.“

Lukáš Kovanda dále upozorňuje, že přechod na euro je navíc nákladnou záležitostí v řádu desítek miliard korun. „Tyto náklady mohou potenciálně ohrozit třeba naše plnění závazků vůči NATO.“

„Koordinátor eura by měl nastoupit tehdy, až bude široká politická shoda, větší podpora veřejnosti a když zkrátka budeme koordinovat samotný vstup.“

Letouny pro armádu

Česká republika koupí pro naši armádu 24 letounů páté generace F-35. Náklady na pořízení a provoz stíhaček F-35 do konce jejich životnosti, což je rok 2069, odhaduje ministerstvo na 322 miliard korun.

„Nejsem expert na vojenské letouny, takže věřím expertům, že toto je dobrý tah,“ říká Kovanda. „Můžu jako ekonom posoudit, že jsme od roku 2005 soustavně zanedbávali plnění závazků vůči NATO, ona dvě procenta hrubého domácího produktu na bezpečnost, armádu. Takže z mého hlediska je to spíše plnění nějakého dlouho odkládaného domácího úkolu a také s tím žádný problém nemám a souhlasím.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.