Daniel Okáli „seděl“ o dva dny déle než Husák, nakonec napsal básně proti Chartě

9. březen 2023

„Pro vaše zločiny existuje jedině trest smrti. Pouze naše budovatelské úspěchy umožňují tu velkou milost, že vám může být trest smrti změněn na doživotí," řekl při zdůvodnění rozsudku s údajnými slovenskými buržoazními nacionalisty předseda senátu Juraj Uhrín. Jméno hlavního obžalovaného je známé: Gustáv Husák. Pořad Portréty přiblíží odsouzeného, který nakonec ve vězení byl o dva dny déle než Husák; básníka Daniela Okáliho.

Po druhé světové válce komunistická ideologie našla své podhoubí v řadě zemí světa a nejinak tomu bylo v Československu. Vize ideální společnosti, kde jsou si všichni rovni, pro mnohé skončila po únoru 1948.

Čtěte také

Nový systém tvrdě potlačil své odpůrce a navíc je brzy začal hledat i ve vlastních řadách. Ve vykonstruovaném procesu, který se konal v dubnu 1954, se komunisté na Slovensku vypořádali se skupinou údajných buržoazních nacionalistů kolem někdejšího prominenta Gustáva Husáka. Jedním z pěti odsouzených byl i levicový intelektuál a básník Daniel Okáli (1903 až 1987).

Od mládí tíhl politicky k levici. Už během studií práv v Praze stál u zrodu Volného sdružení studentů socialistů ze Slovenska, stejně tak spoluzakládal levicovou skupinu DAV. Po studiích provozoval na Slovensku právnickou kancelář a psal básně; spíše než básníkem se ale cítil být literárním teoretikem.

Niet hnusnejšieho vtáka

V roce 1940 byl coby nebezpečný komunista šest týdnů internován v Ilavě, kde se setkal s Gustávem Husákem a Ladislavem Novomeským. Podporoval slovenské partyzánské hnutí i české uprchlíky z Protektorátu.

Čtěte také

Po válce vstoupil do komunistické strany a po únoru 1948 se stal pověřencem vnitra, což byla na Slovensku funkce, odpovídající ministrovi vnitra. Právě s Okálim je spojena příprava politických procesů s takzvanými třídními nepříteli, provokace Státní bezpečnosti a používání brutálních vyšetřovacích metod.

Okáli měl ale ve funkci řadu sporů s pražským („československým“) ministrem vnitra Václavem Noskem a vše vyvrcholilo 31. ledna 1951, kdy byl Okáli zbaven funkce a 4. února zatčen. Ve vyšetřovací vazbě byl do dubna 1954, kdy byl zařazen do procesu s už zmíněnými „slovenskými buržoazními nacionalisty“.

Husáka odsoudil soud na doživotí, Okáli dostal 18 let. V roce 1960 byl propuštěn a později rehabilitován, do politiky už se nevrátil. Pracoval ve Slovenské akademii věd a jako literární vědec podporoval Husákův normalizační režim. V lednu 1977 dokonce v reakci na zveřejnění Charty 77 publikoval báseň „Niet hnusnejšieho vtáka, čo do vlastného hniezda fáka“, ve které zesměšňoval Pavla Kohouta.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související