Česko mezi řádky II
Cestuji s bedekrem z Rakouska-Uherska, stejně jako Winterberg, prozrazuje Jaroslav Rudiš
V dalším díle seriálu prohlédneme město Brno očima postav románu Winterbergova poslední cesta Jaroslava Rudiše. Jeho postavy do Brna přicestovaly vlakem s tištěným průvodcem po Rakousko-Uhersku z roku 1913. Bedekr je skutečný, autor se jím při psaní knihy sám řídil. Která místa v Brně získala své místo v románu? Poslechněte si další díl seriálu.
Jedno z prvních míst v Brně, které stařík Winterberg podle bedekru hledá, je Německý dům.
„Ale nenašel ho, a ani ho najít nemohl, protože na konci války vyhnali z Brna Němce a jejich Německý dům vyhodili do vzduchu, jak mu vysvětlila jedna dáma,“ předčítá Jaroslav Rudiš pasáž ze své knihy.
Místa, která neexistují
To, že už Německý dům na dnešním Moravském náměstí neexistuje, probouzí ve Winterbergovi melancholii. Dnes tu pracují dělníci, do parku na náměstí se nedá dostat. Winterberga by ale možná potěšilo, že po opravách zůstane zachovaný vstup alespoň do nedávno objevených sklepů Německého domu.
„Chodí s tím bedekrem a místa, která jsou tam zmíněná, vlastně nikdy nenajde. Nebo se jmenují jinak. A to je pro mě taky strašně napínavé,“ popisuje Rudiš.
Winterberg se v Brně zastaví při cestě z Berlína do Sarajeva. Vyrazí vlakem po stopách své ztracené lásky. 99letému muži dělá doprovod ošetřovatel Jan Kraus, v Brně se ale role otočí. Kraus skončí v nemocnici U svaté Anny a Winterberg za ním každý den chodí s lahvemi piva a historkami. Sám se ubytuje v hotelu, který dřív existoval a stále funguje.
Grand hotel a tramvajové smyčky
„Winterberg třeba bydlí v Grand hotelu naproti Hlavnímu nádraží, protože je doporučený hned jako první hotel v tom bedekru,“ vysvětluje autor roli průvodce v románu. „Sedí tam ve třetím patře a dívá se za vlaky, jak jezdí po mostě. Dokonce je tam scéna, kdy sedí v okně a poslouchá hudbu železnice a tramvají,“ dodává.
Čtěte také
Postavy v Brně stráví asi 14 dní na konci podzimu, kdy se děj románu jakoby zastaví a Winterberg si tak může sám užívat cestování a jízdu hromadnou dopravou. „Projede všechny tramvajové linky, všechny smyčky, kde se tramvaje vrací zpátky do života, jak on říká,“ dodává Rudiš.
Šofér vozu smrti
„Zentral Friedhof! Mám rád hřbitovy. Je to místo zklidnění a ponoření do historie. Našel jsem tam třeba pro některé své postavy jména,“ prozrazuje autor žijící v Německu.
Právě na Ústředním hřbitově hledá Winterberg krematorium a taky hrob Leopolda Lojky. Na jeho černém obdélníkovém náhrobku, který leží na čtverci s uhrabanou antukou, je mimo jiné napsáno: „Zde odpočívá vrchní šofér vozu smrti Leopold Lojka, osobní řidič Františka Ferdinanda v okamžiku sarajevského atentátu.“
Lojka přitom nezemřel v Sarajevu, upil se k smrti o několik let později ve své hospodě v Brně ve Vranovské ulici. V domě, který stále stojí. „Když jsem ten dům pro román rešeršoval, bylo tam nějaké jóga- nebo rodinné centrum, to mi přišlo vtipné. V domě, kde se Lojka upil,“ popisuje Rudiš.
Brno na pěti stranách
Bedekr má skoro 600 stran, Brnu se jich věnuje 5 včetně mapky centra města s německými názvy ulic. V nynější Jaselské, dřív Augustinské ulici, Rudiš bydlel. I proto do ní Winterberga s bedekrem posílá.
„Já ten bedekr vlastním a cestuju s ním. Mám ho i teď v mobilu, dá se stáhnout jako PDF, dokonce má vyhledávací funkci,“ prozrazuje autor.
Přestože hrdinové románu v Brně stráví čtrnáct dní, navštívit místa zmíněná v knize i bedekru zabere podstatně méně času. Pokud si chce čtenář průvodce pořídit, je zdarma ke stažení na internetu. Samozřejmě v němčině.
V dalším díle seriálu se podíváme do Štěchovic s románem Zdeňka Jarchovského Štěchovická stěna.
Související
-
Česko mezi řádky. Nový seriál Radiožurnálu vás zavede do míst, která znáte z knížek
Naši reportéři se vydali po stopách románových hrdinů, aby zjistili, jak to ve skutečnosti vypadá na místech známých z literatury. Nalaďte si denně Dopolední Radiožurnál.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
