Česká mše vánoční bez žen? Až do roku 1800 realita, mše měla připomínat anděly, vysvětluje varhaník
Když dnes hraje na varhany, sedí na stejné stoličce jako kdysi Jakub Jan Ryba, autor České mše vánoční. „Je to velký závazek i čest,“ usmívá se učitel, varhaník a předseda Společnosti Jakuba Jana Ryby Hubert Hoyer. „Ryba chtěl vánoční příběh přiblížit lidem, aby mu rozuměli.“
Mezi zpěváky České mše vánoční v Rybových časech chyběly dívky, je to tak?
Ano, dívky tenkrát nemohly zpívat, a to až do roku 1800. Směly zpívat při obřadech, ale při mších ne. Sopránové a altové hlasy obstarávali chlapci před mutací, pak ale dospěli a přešli do tenoru a do basu. Mělo to podtrhnout andělské zpěvy.
Máme zprávy o tom, jak se tehdy Česká mše vánoční líbila?
V literatuře ano, například Jirásek popisuje, že lidé jí rozuměli, věděli, co se tam zpívá, a byli nadšení. Česká mše vánoční si hlavně ve 20. století prorazila cestu i do zahraničí. Třeba v německy mluvících zemích je velmi oblíbená, když to chtějí hodně přiblížit našemu provedení, tak zpívají česky, i když je přeložená do všech světových jazyků – včetně třeba švédštiny. Mše zazněla i v Tokiu. Za největší metu bych považoval, že by zazněla i ve Vatikánu. Co víc by si Ryba mohl přát?
On sám přitom České mši vánoční příliš neprotežoval. Neuvedl ji ani ve svém hudebním životopise, blíž se o ní nezmínil. O jiných skladbách a mších si myslel, že jsou hudebně hodnotnější.
Celý rozhovor s varhaníkem a předsedou Společnosti Jakuba Jana Ryby Hubertem Hoyerem si můžete poslechnout ze záznamu.
Související
-
Jakub Jan Ryba: idealista, který složil největší vánoční hit
Vypravte se s námi po stopách Jakuba Jana Ryby, autora nejslavnější vánoční skladby u nás, tedy České mše vánoční! Míříme do Rožmitálu pod Třemšínem na Příbramsku.
-
Než vzal do ruky břitvu, vzpomněl si Ryba na Seneku
Už podruhé se vydáváme po stopách Jakuba Jana Ryby do Rožmitálu pod Třemšínem. Tentokrát vás zavedeme na místa, která jsou v tomto městečku na Příbramsku a v jeho o...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
