Bakterie v nás vyrábějí tisíce malých, dosud neznámých proteinů

Čtěte také

Mikrobiom je pro člověka zásadní. Zatím ale nevíme, jaký je ten zdravý, říká mikrobioložka

Když odněkud někam v těle putuje protein, bývá to v přírodě důležitá zpráva. Objevené proteiny se řadí do zcela nových skupin, skládají se do nových tvarů a od toho se odvíjí jejich funkce. V těle nám sídlí řádově biliony bakterií, dá se tedy čekat, že jejich zprávy ovlivňují lidské zdraví.

Molekulární biolog a biochemik Václav Pačes studii o tomto tématu, zveřejněnou v časopise Cell, považuje za dílčí překvapení. V přírodě může být podle něj role malých molekul důležitější, než jsme tušili. „Sice jen 2 % lidské DNA kódují známé proteiny, ale zbylých 98 % se také přepisuje do malých molekul RNA,“ připomíná vědec.

Obydlená sliznice

Autoři studie vystopovali nově objevené malé proteiny ve střevech, ale také v ústech, na sliznicích kůže nebo genitálií. „Nejen náš vnější povrch, ale i vnitřní povrchy jsou obydleny, bez nich bychom nemohli trávit část potravy,“ podotýká antropolog a etolog Jan Havlíček.

Čtěte také

Můžeme si za obezitu sami? Nové poznatky o mikrobiomu říkají opak, tvrdí Kateřina Cajthamlová

Mikrobiom je pro nás podle něj po většinu života nezbytný. Tam, odkud zmizí zdomácnělé mikroby, se můžou objevit ty, které jsou zdrojem infekce

Za klíčovou otázku plynoucí z objevu považuje biolog to, jak moc máme komunikaci prostřednictvím malých proteinů pod kontrolou my a jak moc bakterie. „Co je dnes jednou z hlavních otázek, je to, jak se organismus sám aktivně osedlává,“ dodává Havlíček.

Pachový podpis

Vědci zvažují mimo jiné souvislost nového objevu s čichem. Každý z nás má totiž konkrétní pachový podpis, který je pro něj typický. Komunikace pomocí malých proteinů se vědcům každopádně jeví jako nový typ komunikace univerzální v přírodě.

Čtěte také

Genetičtí inženýři přišli s novou protivirovou léčbou, vybírají „šampiony“ mezi protilátkami

„Některé krátké proteiny sdílí různé typy organismů a budou hrát nějakou velmi důležitou roli,“ míní Jan Havlíček. Donedávna se tento typ komunikace přisuzoval jen bakteriím, víme, že jim pomáhá například proti antibiotikům. Teď se zdá, že spolu takto můžou komunikovat třeba i s kvasinkami nebo s lidskými buňkami.

Cílem vědců teď je přistihnout nově objevené molekuly při nějaké biologické aktivitě:  „Budou se pouštět přes různé sorbenty, kde budou zakotveny jiné proteiny, třeba peptidové hormony nebo nízkomolekulární látky,“ dodává Václav Pačes.

Poslechněte si celou Laboratoř, ve které antropolog a etolog Jan Havlíček, biochemik a molekulární biolog Václav Pačes a herec a režisér Ondřej Kepka diskutují také o rybce, která neuteče, ale vyhraje, a zubu denisovanů z Asie.