Poezie je jako droga, shodují se mladí básníci Anna Sedlmajerová a Dominik Bárt
Do Záložky zavítali básnířka Anna Sedlmajerová, která za svou sbírku Bizarrum multiflorum získala nominaci na cenu DILIA Litera za debut roku, a básník Dominik Bárt, autor sbírky Spodoby a editor edice Mlat, která je edicí básnických debutů mladých autorů nakladatelství Větrné mlýny a ve které obě sbírky vyšly.
„Nominace mě překvapila hlavně z toho důvodu, že na knížku nevyšly skoro žádné recenze a víceméně žádné ohlasy, takže jsem si myslela, že zmizela v propadlištích dějin poezie. Když mi zavolali, tak jsem vyjekla radostí,“ popisuje Anna, která se své prvotině Bizarrum multiflorum využívá spoustu témat a slov z botaniky, kniha je prostoupena latinskými názvy různých druhů rostlin a stromů.
Čtěte také
„Pohyb v krajině a zkoumání rostlinstva mě hodně ovlivňuje. Někdy se do těch slov stačí jen zaposlouchat, není potřeba všemu rozumět,“ vypráví Anna, která nerada vysvětluje, co chtěla říct svými básněmi, nechce čtenáře manipulovat. Dominik dodává: „Předpokladem užití si lyrické poezie je to, že do ní jdeme s tím, že jí nebudeme rozumět, ale že ji můžeme chápat. Poezie má spoustu společného s hudbou, jsou básně, kde nejde o význam v klasickém smyslu, ale jde o samotnou událost.“
„Ve své sbírce upozorňuju na přehlcení všemi vjemy, které se vyskytují hlavně v městském prostředí. Miluju proto procházky do přírody, kdy jdu cíleně nikam, bloumám a baví mě se zastavovat a zkoumat, co na mě zrovna kde vykukuje, a ráda se nechávám překvapovat,“ říká Anna.
Pro Dominika je poezie dost podobná klidu, je to prostředek, jak se dostat za logiku a jak se přiblížit k bytí, takže on básně nepíše pro sebe, ale skrz sebe. Podobně to vidí Anna, která poezii vnímá jako prostředek komunikace s vyšším bytím, Bohem nebo transcendentem.
„Myslím si, že poezie je jako droga. Často se mi to zjevuje v básních, že něco píšu, dostanu se na vyšší proud a najednou mi tam začnou padat slova, která perfektně sedí do obsahu i do rytmu a já se jen nestačím divit,“ doplňuje Anna.
V první dubnové Záložce se dozvíte, jaký rozdíl mezi básnickou sbírkou a básnickou knihou, zjistíte, proč je dobré všímat si i samotného obsahu sbírky a proč není Anně Sedlmajerové příjemné pohybovat se v básnické společnosti.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
