Zpěv ptáků se dá převést do not. Na hlas sýkory koňadry jich stačí jen osm

13. leden 2018

Některé věci zní až neuvěřitelně. Jihlavský učitel Tomáš Krásenský například dokázal převést zpěv ptáků do řádků notové osnovy. Dokonce vydal ptačí zpěvník. Ve své zálibě samozřejmě stále pokračuje. Chodí po přírodě i v městských parcích a poslouchá. Uši už má perfektně vycvičené.

„Protože jsem učitel, cokoliv sám umím, tak mám takřka obsesi to předávat dál. A když jsem se sám začal učit poznávat ptáky podle hlasu, tak sem přemýšlel, jak to těm studentům přiblížit i mimo přírodu,“ vzpomíná učitel fyziky a biologie na jihlavském gymnáziu Tomáš Krásenský na první impuls k nápadu sepsat ptačí zpěvník.

Sám není žádný velký muzikant. S dětmi hraje na flétnu, občas zabrnká na banjo, ale má za sebou léta zpívání ve sboru. „To mě přinutilo umět slyšet sebe i nástroje kolem sebe a vnímat intervaly, melodie a podobně,“ říká.

Odposlouchat hlavní hudební motivy jednotlivých ptáků nebylo nic jednoduchého. Někteří stále opakují to samé, jiní doslova zpívají písničky. „Když jsem něco zajímavého zaslechnul, šel jsem tak dlouho za tím hlasem, až jsem viděl, co zpívá, podle podoby jsem to poznal a hlas jsem si zapamatoval,“ popisuje Tomáš Krásenský, jak zpěvník vznikal. Přiznává, že jsou to v naprosté většině ptáci z jeho okolí, z Vysočiny. Z nížin jich je tam jen několik. Nezapomněl ani na ptáky domácí, jako jsou slepice, kachny, husy nebo hudrující krocany.

Každý pták má ve zpěvníku svůj list. Je na něm samozřejmě přesný název, krátký popis, jednoduchá kresba a krátký notový zápis. Například na hlas sýkory koňadry stačilo asi jen osm not. U osnovy najdete i doporučení, na jaký hudební nástroj nebo jinou pomůcku lze melodii vyluzovat.

Autor ptačího zpěvníku Tomáš Krásenský

Nejjednodušší je hlas ptáka zahvízdat na ústa. Ne každý ale zazpívá nebo zahvízdá tón z listu. Pak se nabízí flétna, foukací harmonika, klavír, ale třeba i dvě dřevěné hůlky. Na ty Tomáš Krásenský předvádí hlas křepelky. U chřástala zase používá pomůcku starých ornitologů, kteří ptáka vábili přejížděním hřebenu přes krabičku od sirek. Zní to opravdu autenticky.

Mezi ptačí favority Tomáše Krásenského patří například budníček větší nebo drozd zpěvný. „Má takovou flétnovou melodii,“ dodává. Zajímavé je i zpívání strnadů zahradních. Ludwig van Beethoven ostatně převzal právě od nich hlavní motiv ke své slavné Páté symfonii. Zatím má do not přepsaných sto ptačích hlasů a na další padesátce pracuje.

Spustit audio