Znáte knihy norských spisovatelů v českých překladech? Sto z nich připomíná Moravská zemská knihovna

26. listopad 2021

Brno oslavilo 100. výročí zahájení česko-norských diplomatických vztahů za účasti norského velvyslance Roberta Kvileho.

Brožura Sto let diplomatických vztahů 1921-2021, kterou vydalo Norské velvyslanectví v Praze, obsahuje zajímavé kalendárium s nejvýznamnějšími událostmi. První z nich je uznání Československa za samostatný stát norskou vládou již v září 1919. V létě 1920 byl baron Theodor von Liebieg jmenován honorárním konzulem se sídlem v Liberci. Poté 12. ledna 1921 podepsal norský ministr zahraničí Nils Claus Ihlen agrément československého velvyslance ve Stockholmu Vladimíra Radimského. Tím oficiálně započaly vzájemné diplomatické vztahy.

Sté výročí připomínají v Moravské zemské knihovně v Brně dvě výstavy. Jedna, panelová, vypráví o historii česko-norských diplomatických vztahů. Druhá se jmenuje 100 let / 100 norských knih v českých překladech. Její spoluautorkou je docentka Miluše Juříčková z Ústavu germanistiky, nordistiky a nederlandistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Výstavu můžete v Moravské zemské knihovně navštívit do 17. prosince.

Norský velvyslanec Robert Kvile prezentuje výstavu Norského velvyslanectví v Moravské zemské knihovně

Zahájení výstavy 100 let / 100 norských knih v českých překladech, které se uskutečnilo 9. listopadu, navštívil i norský velvyslanec Robert Kvile. Samozřejmě jsme s Miluší Juříčkovou využily příležitosti a položily mu pár otázek. Pan velvyslanec prohlásil za hlavní výstavu literární. „Máme všelijaké vztahy mezi námi, ale pro mě osobně jsou ty literární, kulturní vztahy velmi, velmi důležité,“ řekl nám výbornou češtinou. „Tato výstava velmi dobře ukazuje, jak jsou bohaté. My známe českou literaturu, vy znáte norskou literaturu, hodně se překládá z norštiny do češtiny a naopak.“

Robert Kvile se začal českou literaturou a kulturou zabývat v 80. letech. „Šel jsem studovat slovanskou jazykovědu a začal se dívat na češtinu. Musím říct, že cesta do českého světa pro mě byla přes českou literaturu v překladech do norštiny,“ svěřuje se. „Čtu pomaleji česky než norsky a situace velvyslance je, že čte hlavně dokumenty, bohužel. Čtu ale české noviny a sleduju český politický život, který je momentálně docela zajímavý.“ Oblíbeným spisovatelem Roberta Kvileho je Karel Čapek.

Miluše Juříčková se pana velvyslance zeptala, co podle něj bylo v historii česko-norských vztahů nejproblematičtější. – „Bývaly časy, kdy vztahy mezi námi nebyly velmi vřelé,“ připouští Robert Kvile. „V 50. letech jsme zavřeli ambasádu v Praze, protože nás naštvalo, že Československo dělá špionáž v Norsku. Trvalo několik let, než jsme ji zase otevřeli, to bylo myslím v roce 1966. Ale ještě předtím: komunistický puč v Československu měl obrovský vliv v Norsku a znamenal začátek konce komunistické strany v Norsku. Mysleli jsme si, že jestliže komunisti můžou něco takového dělat v Československu, tak můžou něco takového dělat i v Norsku. V historii najdeme případy, které nebyly moc příjemné, ale dnes je situace úplně jiná. Jsme v NATO, a Norsko sice není členem Evropské unie, ale máme velmi těsné vztahy. Občas říkám, že Norsko je evropštější než někteří členové Evropské unie.“

Miluše Juříčková a ředitelka Norly Margit Walsø

Mezi hosty byla i ředitelka Centra pro norskou literaturu v zahraničí (NORLA) Margit Walsø. „NORLA z pověření norského státu podporuje kulturní diplomacii, vydávání knih po celém světě,“ vysvětluje paní Walsø. „Byli jsme jako Norsko hlavním hostem veletrhu ve Frankfurtu v roce 2019, což jsme organizovali. Byla to velmi dobrá zkušenost, o kterou se zde v Moravské zemské knihovně chceme podělit. A jsme rádi, že právě v Brně se vzdělávají mnozí překladatelé, se kterými spolupracujeme.“

Průvodce výstavou

Výstavou 100 norských knih v českých překladech nás provedla docentka Miluše Juříčková: „Letos oslavujeme 100 let diplomatických vztahů s Norskem, proto jsme zvolili 100 knih. Překladů z norštiny do češtiny je ale přes 1 500, a to za dobu od roku 1860. Máme tady graf, který ukazuje, kolik knížek v jednotlivých letech od roku 1921 vycházelo. V 50. letech jsou tady propadáky, ale od roku 2015 to pořád stoupá nahoru. Zdaleka to nejsou jenom detektivky.“

„Výstava není uspořádána chronologicky. V první části se zaměřujeme na klasiky, na staré knížky z fondů Moravské zemské knihovny. Jsou velmi krásné, ohmatané a plné poznámek. Dokonce si myslíme, že do některých vepsal poznámku i TGM. Ale je to jenom naše hypotéza,“ upozorňuje Miluše Juříčková.

Z výstavy 100 let 100 knih v MZK

Další část výstavy se věnuje nakladatelstvím. „Zaměřili jsme se na nakladatelství od roku 1989,“ provází nás nordistka, vysokoškolská pedagožka a překladatelka výstavou. „Ráda bych upozornila na brněnské nakladatelství Doplněk a jeho sérii Současná světová próza. Osobně si myslím, že se měla jmenovat Současná norská próza, protože naprostá většina překladů byla norských. Nakladateli Janu Šabatovi se podařilo propojit zkušené překladatele napříč republikou a mladé, začínající, po absolvování studia v Praze a v Brně. Je to podivuhodná žeň.“

Následuje část věnovaná dětským knihám. „Jsou ilustrovány originálními výtvarníky, ale jsou i výjimky. Když si nakladatelství nemohlo koupit ty ilustrace, obrátilo se na české umělce. Jsou to velmi zajímavá spojení,“ soudí Miluše Juříčková.

Vernisáž obou výstav ke 100 letům česko-norských diplomatických a kulturních vztahů

Poslední oddíl je věnován populární, vědecké, cestovatelské, memoárové, historické literatuře. „Ta vycházela od začátku 20. století ve vysokých nákladech. Mám na mysli Fridtjofa Nansena, Roalda Amundsena, Thora Heyerdahla a podobně,“ pokračuje Juříčková. „Máme tu z nich ukázky, a to jak naskenované na panelech, tak v reálu, ve vitrínách.“

Klasikové norské literatury

Ke klasikům norské literatury patří Henrik Ibsen, Bjørnstjerne Bjørnson, z generace, která ovlivnila knižní kulturu za první republiky, to byli Knut Hamsun a Sigrid Undsetová. „Máme tu i jejich portréty vytvořené českými malíři,“ upozorňuje spoluautorka výstavy. „Jsou to norští národní autoři, tak jak je znázornili Cyril Bouda, Jan Konůpek. Ještě nám tu chybí Michael Florian, syn Josefa Floriana. Máme tu  Sigrid Undsetovou z pera Rudolfa Matese… Je to na krásném panelu, takže se tu každý zastavuje, a dokonce i pan velvyslanec se tu zastavil.“

Podle Miluše Juříčkové byla česká typografie na vysoké úrovni, ale s tituly od Hamsuna nebo Undsetové si typografové ještě více pohráli. Ze současných nakladatelství vyzdvihuje Doplněk, který podle ní našel klíč k velmi zajímavému výtvarnému projevu, a to jak na obálce knihy, tak při oddělování jednotlivých kapitol.

1. prosince se komentované prohlídky výstavy můžete zúčastnit přímo v Moravské zemské knihovně. 14. prosince pak Miluše Juříčková vystoupí s přednáškou Český čtenář v norské literární krajině.

Překladatelé

Pokud jde o překladatele, na prvním místě je nutno jmenovat muže, který způsobil, že od roku 1895 překládáme z norštiny přímo do češtiny. „Jeho jméno bylo Hugo Kosterka. On skončil s praxí předchozích desetiletí, kdy se překládalo přes němčinu,“ vysvětluje Juříčková. „Dále bych měla zmínit paní Helenu Kadečkovou, která zemřela před třemi lety a která taky vychovala celou řadu současných překladatelů. Zaměřovala se na celou Skandinávii a především na Island.“ Vernisáž výstavy navštívila i Jarka Vrbová. „Ta má na kontě statisticky nejvyšší počet titulů přeložených z norštiny do češtiny. Je to živoucí legenda.“

Mezi mladší překladatele, mimo jiné žáky Miluše Juříčkové, patří Daniela Mrázová, Kateřina Krištůfková, Karolína Stehlíková. „Jsem ráda, že obor, který vedu a který souvisí s norským jazykem, literaturou a kulturou pokračuje a že má takový ohlas. Norština se začala jako obor na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity učit v roce 1975.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.