Židé na Slovensku. Jad vašem otevře pobočku v Lipsku. A unikátní album Alfreda Kantora

Židé na Slovensku

Když se řekne Slovensko, většina z nás si vybaví náš společný stát, rodinu, nebo krásnou přírodu. Jak se dnes ale žije tamní židovské komunitě? Je mnohem menší než ta česká a zároveň žije v odlišném politickém klimatu. Tamní situaci jsme probrali s etnografem, judaistou Petrem Salnerem, který stál mnoho let v čele Židovské náboženské obce v Bratislavě a působil jako místopředseda Ústředního svazu židovských náboženských obcí v Slovenské republice.

„Podle mého názoru je největší rozdíl ve vztahu k majoritě,“ říká Peter Salner a vysvětluje, že zatímco čeští Židé se více propojili s většinovou společností, na Slovensku rozdíly z doby holokaustu stále rezonují. Deportace tam totiž řídila samotná slovenská společnost, která se navíc obohatila na židovském majetku. Mnozí pamětníci pak předávali svým potomkům představu, že Slovenský štát byl dobrý, což dodnes vytváří napětí.

Podle Salnera tak komunita neustále řeší „hledání a vyrovnávání se s identitou a vztahy s majoritním okolím“. Situaci ovlivňuje i to, zda lidé žijí v malém či velkém městě, a také generačně rozdílný vztah k Izraeli, který navíc čelí silnému tlaku kritické většinové společnosti.

Jad vašem otevře pobočku v Lipsku

Jeruzalémský památník obětí a hrdinů holokaustu Jad vašem plánuje otevření své první pobočky mimo Izrael, a to v saském Lipsku. Bude nabízí především interaktivní výukové místnosti pro pedagogy a mladé lidi v Německu i sousedních státech. Cílem pobočky bude vzdělávat o holokaustu v době, kdy už jeho pamětníci nejsou mezi námi, a také šířit povědomí o antisemitismu v současném světě. Více Jana Šustová.

„Pro nás to bylo poměrně překvapivé, protože si člověk říkal, proč zrovna do Německa. Když se nad tím trochu zamyslíme, tak ono je to docela logické,“ komentuje rozhodnutí ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.

Německo má silný genius loci a pobočka může oslovit další generace, i když jde o odvážný krok na východě země, kde sílí extremismus.

Pro Lipsko nakonec mohl rozhodnout i argument, že nedaleko je Terezín, což otevírá skvělé možnosti pro přeshraniční spolupráci a financování.

Německo má na rozdíl od Česka výuku o šoa povinnou. Nová evropská kancelář se zaměří na spolupráci se školami, profesory, ale i na historické bádání. „Často jsem dotazován, jestli se po 80 letech dá ještě něco nového objevit. A dá,“ dodává Kraus.

Unikátní album Alfreda Kantora

Pražský výtvarník Alfred Kantor prošel Terezínem, Osvětimí-Březinkou i pracovním táborem Schwarzheide. Část jeho rodiny byla zavražděna, ale on přežil i pochod smrti a na jaře 1945 se vrátil do Terezína, kde se dočkal osvobození. Krátce poté zachytil své zážitky ve 127 akvarelech a kresbách. Originál tohoto mimořádného alba nyní získalo Muzeum Auschwitz. Proč historici považují toto dílo za tak výjimečné? To zjišťoval Alex Rosenzweig.

„Myslím si, že jde pravděpodobně o nejvýznamnější umělecké album spojené s holokaustem na světě,“ zdůrazňuje historička umění Agnieszka Sieradzka. Kantor začal kreslit už v lágrech, a přestože většina kreseb zmizela, po válce scény zpaměti zrekonstruoval.

Pro Sieradzkou bylo objevení originálu, který byl dosud v držení autorovy rodiny v USA, jako „najít svatý grál“. Dílo obsahuje i reálné artefakty, jako je žlutá hvězda či vstupenka do terezínské kavárny. Deník symbolicky končí mapou pochodu smrti, návratem do rodné vlasti a obrazem Prahy, ke kterému si autor připsal výstižná slova: „Happy End“.

Kantorovy děti se po 23 letech od jeho smrti rozhodly tento poklad svěřit právě polskému muzeu k odbornému zpracování.

Peter Salner nedávno vydal knihu Židia na Slovensku – Povojnové generácie. Jaké hlavní rozdíly mezi jednotlivými generacemi po holokaustu v ní popisuje a jak se projevují v běžném životě?

Které druhé německé město bylo původně ve hře jako vážný kandidát pro zřízení vůbec první zahraniční pobočky památníku Jad vašem, než volba definitivně padla na Lipsko?

Do jaké země po druhé světové válce výtvarník Alfred Kantor emigroval a ve kterém roce tam poprvé vydal své unikátní vzpomínky knižně?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.