Ženy tří republik: Anna Pammrová, ekoložka a feministka, která chtěla žít bez mužů

Počátkem ledna 1933 nastupuje do úřadu německého kancléře Adolf Hitler. V srpnu v Mariánských Lázních zavraždili dva stoupenci henleinovců židovského filozofa a novináře Theodora Lessinga. Jedná se o zřejmě první oběť fašismu v Československu. Zpráva o jeho smrti musela bolestně zasáhnout také jeho přítelkyni a překladatelku jeho děl Annu Pammrovou.

Otec Anny byl lesní úředník. Anna přišla na svět v hájovně v Jinošově roku 1860. Les, příroda, potažmo samota výrazně ovlivnily její smýšlení. Po narození dalších sourozenců musela Anna vyrůstat v rodině své kmotry, s níž si nerozuměla. I tato zkušenost se promítla do jejího pozdějšího života i díla.

Sňatek pod tlakem

Když pracovala jako vychovatelka ve Vídni, narodila se jí dcera Alma. Sňatek s otcem dítěte ale odmítla a jako svobodná matka se vrátila k rodičům. Mimo manželství se narodil i syn František. Pod tlakem dobových společenských očekávání si Anna jeho otce nakonec vzala.

Logo|foto:Český rozhlas

Ani druhý vztah nebyl šťastný a po několika letech došlo k rozluce. Pammrová celý život bojovala s tradičním pojetím role ženy jako matky a manželky. Sama chtěla žít bez mužů. Ideálem pro ni bylo prostředí ekologického a pacifistického feminismu, které nahradí násilnickou mužskou civilizaci. Její životní filozofii ve zkratce popisuje literární historik Martin C. Putna:

„Pammrová si zformulovala vlastní nábožensko-metafyzickou soustavu. Do ní promítla prvky rozličných esoterních proudů. Důležitý vliv na ni mělo rovněž esoterické hnutí Mazdaznan. To se zrodilo na počátku 20. století v Kalifornii a našlo skupinku příznivců i v Čechách. Hlásilo se k tradicím indického jogínství a perského zoroastrismu i k postavě Ježíšově. Klíčovou roli přikládalo zdravé životosprávě, zvláště vegetariánství.“

Na samém sklonku 19. století si Pammrová postavila domek u lesa ve Žďárci blízko Tišnova, kde v naprosté samotě přebývala až do své smrti v roce 1945. Dcera jí zemřela brzy, syn odjel v roce 1914 do Ameriky.

Anninými nejbližšími sousedy byla rodina podnikatele Václava Havla. Na jejich letní sídlo, tzv. Havlov, se za první republiky sjížděla pražská smetánka a filmový producent Miloš Havel tam zval tehdejší celebrity. Léta druhé světové války prožili na Havlově také pozdější prezident Václav Havel a jeho bratr Ivan.

Přátelství s Otokarem Březinou

Otokar Březina|foto:literatura.org

Veřejnosti je Pammrová asi nejznámější díky přátelství s básníkem Otokarem Březinou. Osobně se sešli jen párkrát, o to intenzivnější byla jejich korespondence. Vzájemně se vypisovali z názorů na společnost, literaturu, filozofii a umění.

Jejich dopisy jsou plné ironie, polemik, ale i vřelých slov vzájemné přízně. O osm let starší svérázná filozofka inspirovala básníka k výraznějšímu příklonu k přírodě a symbolismu. Sám Březina napsal, že obrazně „stála vedle něho“, když psal sbírku Větry od pólů.

Pammrová, kromě mnoha překladů, vytvořila i vlastní literární dílo. O jeho kvalitách se stále vedou diskuse. Nicméně Otokar Březina ji v psaní neúnavně podporoval. Dokazuje to i jeho dopis z roku 1925 adresovaný Pammrové.

Velká většina jejích textů vyšla tiskem. Některé už za Annina života, další až po její smrti péčí Společnosti Anny Pammrové. Spolek založený v polovině devadesátých let se dodnes snaží šířit povědomí o této neobyčejné ženě i o kraji, kde strávila život.

Seznamte se s příběhy dalších Žen tří republik >>