Ženský organismus je dokonalejší, proto ženy žijí déle, myslí si gerontolog

Kdy sami sebe můžeme považovat za staré, není jen záležitost kalendáře, ale především našeho těla. „Mámě nějaké uměle vytvořené kategorie, podle kterých začíná stáří po pětašedesátém roce, po pětasedmdesátém hovoříme o středním věkovém období seniora a nad osmdesát let jde o pokročilý věk,“ poznamenal primář Centra klinické gerontologie Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně.

Strach ze stáří sice dříve existoval, ale v současnosti je větší, než býval třeba před půlstoletím. „Zatímco dřív se žilo více kolektivně, dneska je společnost individualizovaná a každé individuum má své specifické zájmy a senior je tak víceméně osamocen. Obává se samoty, obává se ztráty výkonnosti a soběstačnosti,“ popsal Forejtar.

Staří lidé se obávají, že se pro své okolí stanou obtěžujícím prvkem, protože sami nemohou pomáhat. Gerontolog ale zároveň upozornil, že to určitě neplatí o všech seniorech.

„Stále existují staří lidé, kteří mají zájem o společenské dění, o kulturu, dovedou se dostatečně motivovat, mají kolem sebe milující rodinu nebo jiné miláčky, třeba zvířátka, a dovedou žít šťastně,“ dodal.

Ženský organismus je dokonalejší

Proč vlastně žijí ženy déle než muži? Nad tímto statistickým faktem hloubají vědci už dlouhá léta. Primář Forejtar má na tento problém zajímavý náhled.

„Myslím si, že ženský organismus je dokonalejší a bohatší ve své řídící struktuře. Žena je mnohem vybavenější než muž, je schopna dokončit reprodukci populace, zatímco chlap ji může pouze začít. Je dovednější, dovede využívat obě mozkové hemisféry a řešit tři nebo čtyři problémy najednou,“ vysvětlil.

Pro ženu to sice podle něj znamená větší zatížení, ale ve výsledku ji méně stresuje. „Právě v zaměstnání, v domácnosti, péče o děti – to mužský nezvládá. Pro muže by tohle všechno představovalo chronický stres. Žena se sice do stresu v průběhu dne dostane, ale je to stres krátkodobý. A ten organismu prospívá,“ nastínil svou teorii Milan Forejtar.

Nastiňuje, že v tomto sebezdokonalování žen může být i příčina jejich diskriminace „Muž si pak může připadat trochu potlačen a může si to kompenzovat tím, že tu ženu různě diskriminuje přímo v manželství. To se pak přenáší do společenské úrovně a výsledkem je třeba nižší plat za stejnou práci. Vidím v tom ješitnost a pocit ohroženosti těch mužů, oni si to kompenzují tou diskriminací žen a žena jim to oplácí tím, že déle žije,“ popsal.

Kvalita je důležitější než délka

I když v posledních desetiletích průměrný věk mužů i žen roste, je podle Milana Forejtara důležitější než prodlužování kalendářního věku kvalita života seniorů. „Měli bychom se snažit, aby žil co nejdéle kvalitně. Aby byl se svým životem spokojen, srozuměn, aby dokázal respektovat své onemocnění a měl neustále pocit, že žít ještě stojí za to,“ upřesnil.

Ačkoliv není příznivcem umělého prodlužování délky života, nepatří rozhodně ani mezi zastánce eutanázie. „Musíme cítit nějaký respekt a pokoru ke smrti. Ctíme právo každého jedince na to, aby mu byla poskytnuta řádná zdravotní péče i léčba. Jakmile onemocnění přechází do terminální fáze, je třeba pacienta stabilizovat a poskytnout mu nějaký komfort. Pokud pro něj není účinná léčba, pokračujeme takzvaně paliativně, což by mělo nahradit úmysly k eutanázii,“ vysvětlil svůj přístup gerontolog.