Zemědělce trápí větrná eroze. Silný vítr z polí odnáší úrodnou půdu.

21. listopad 2017
02176960.jpeg

Nejen sucho a mrazy trápí jihomoravské zemědělce. Škody jim způsobuje také silný vítr. Z polí odnáší nejúrodnější vrstvy půdy a tím mnohdy i zaseté a klíčící rostliny. Mezi velké lány polí se proto začínají vracet remízky a takzvané větrolamy.

„Někdy jsou úplné prašné bouře, pak musíme přesazovat cukrovku, protože vítr to úplně vyfouká. Nejhorší je to na jaře, často třeba dva měsíce v kuse fouká,“ konstatuje agronom miroslavského statku Josef Chánek.

Vítr podle něj z asi patnácticentimetrové vrstvy ornice odvane na exponovaných místech několik milimetrů ročně. Jedinou ochranou půdy před větrnou erozí jsou podle něj pásy stromů nebo keřů- takzvané větrolamy.

Těch na Znojemsku přibývá. V příštím roce je na svých pozemcích vysadí například radnice v Miroslavských Knínicích.

Vysadit větrolam není jen tak

„Výsadba bude probíhat asi na čtyřech hektarech ploch a je to rozdělené na čtyři biocentra. Začátek by měl být na přelomu února, března, kdy se začne s oplocením těch ploch. A v jarních měsících pak začne sadba jednotlivých naplánovaných dřevin,“ upřesňuje starosta Moravských Knínic za Sdružení nezávislých kandidátů II. Jiří Balík.

Vysadit větrolam nelze jen tak náhodně. Aby fungoval, musí dodržovat určité zásady. „Je to jakási střecha vytvořená ze stromů. Skládá se z takzvaného jádra větrolamu. To jsou vzrostlé stromy, většinou listnaté. Převažuje dub. Má potom ještě takové opláštění, což jsou nižší druhy dřevin a na krajích jsou keře,“ popisuje regionální ředitel státního podniku Lesy České republiky Dalibor Šafařík.

Na jižní Moravě za poslední tři roky podnik obnovil téměř šedesát hektarů větrolamů, což představuje plochu asi devadesáti fotbalových hřišť. Na dalších deseti hektarech plánují lesníci vysadit větrolamy nové.

Větrolamy jsou jen jedním z možných řešení

Podle Tomáše Středy z Mendelovy univerzity v Brně jde v současnosti o zrychlenou větrnou erozi.

„Došlo k tomu, že se zvětšily lány. Tím, že jsme odstranili různé meze a remízky. Tím pádem má teď eroze větší šanci rozletět se na těch plochách a půdu odnést,“ doplňuje.

Řešení se podle něj nabízí několik. Výsadba větrolamů, přikrývání pole po sklizni třeba slámou nebo pěstováním takzvaných meziplodin. Ty mají pole před větrem ochránit v měsících mimo hlavní zemědělskou sezonu.

Kromě jižní Moravy trápí větrná eroze například Polabí a oblasti na sever od Prahy.

Spustit audio
autor: Alžběta Nečasová