Zelný rynk vás zavede do Vyškova a Tišnova – a pak ještě do brněnského metra
Poslechněte si fejeton studentky JAMU Kláry Klocové Zkouška dospělosti, rozhovor s předsedkyní tišnovské Společnosti Anny Pammrové Helenou Pernicovou a pokračování četby z knihy Bogdana Trojaka Brněnské metro.
Do Vyškova jezdívá autorka tohoto pořadu z Brna autobusem, zatímco do Tišnova vlakem. A studentka Divadelní fakulty JAMU Klára Klocová taky ve svém fejetonu popisuje svou cestu autobusem z „malého městečka asi třicet kilometrů od Brna“ – právě do Brna. A co víc: popisuje svou vůbec první samostatnou cestu, která se jí – jako tehdy desetileté holčičce – jevila daleká a strašidelná. Podobně se prý asi Kolumbovým mořeplavcům jevila plavba na druhý konec světa, kam ještě lidská noha nevkročila. Byla to vlastně Klářina „zkouška dospělosti“. A co vy? Jezdíte rádi autobusem?
Čtěte také
I do Vyškova se dá jet vlakem, stejně jako do Tišnova. Filozofka a spisovatelka, ekoložka a feministka (řečeno dnešními termíny) Anna Pammrová (1860-1945), která se na samém konci 19. století usadila na samotě u Žďárce u Tišnova, necestovala ráda. A neměla ráda dopravní prostředky. Nejlépe se cítila v lese, a to soudě podle jejích veršů nejspíš navečer, kdy „v údolí rosy je chlad“, „na mlhách záře je“, „i pramen šplouchavý umlkl v drobisku skal“ a neslyšet ani ptáky a brouky. Zkrátka v takovou tu klidnou, „svatou“ chvíli mezi dnem a nocí.
Z veršů Anny Pammrové vydaných nedávno ve sbírce Divočinu slov mi nech… čte v magazínu Zelný rynk herečka Jana Štvrtecká. A předsedkyně Společnosti Anny Pammrové Helena Pernicová vypráví o tom, jak dlouho už spolek zabývající se touto originální myslitelkou v Tišnově působí. V září uplyne 80 let od úmrtí ženy, za jejíž rakví kráčeli i mladičtí Ivan a Václav Havlové. Jak bude výročí připomenuto? Uslyšíte v našem rozhovoru.
A nebude chybět ani patnáctá část četby z knihy Bogdana Trojaka Brněnské metro.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.