Zelené střechy ochlazují rozpálené ulice a v zimě snižují tepelné ztráty

20. srpen 2018

Rozdíl v teplotách ve městě a okolní krajině může být až pět stupňů Celsia. Nejúčinnější prevencí proti vzniku takzvaných městských tepelných ostrovů se ukazuje být rozšiřování zeleně. Ta nemusí růst jen v parcích, ale i na střechách, fasádách a technických konstrukcích. Jak taková zeleň na stavebních prvcích ovlivňuje klima budov a jejich okolí, sleduje brněnská Nadace Partnerství.

Střešní zahrady jsou budoucností měst, tvrdí ve Varšavě a zvou na střechu zdejší univerzitní knihovny

Kdo by čekal na univerzitní střeše vodní kaskádu?

Polsko se může pochlubit jednou z největších střešních zahrad Evropy. Skrytá před zraky kolemjdoucích se rozkládá na střeše knihovny Varšavské univerzity. Nejčastějšími návštěvníky jsou studenti a zaměstnanci školy. S oblibou ji vyhledávají i ostatní Varšavané, kteří si tam chtějí na chvíli odpočinout před ruchem města. Ze zahrady se dá přejít do přilehlého parku, kterému teď podzimní listí opravdu sluší.

S Petrem Maděrou z Mendelovy univerzity se blížíme k javorům omotaným aluminiovými pokrývkami. „Je to kryt proti solární radiaci. Stromy mají na sobě čidla k měření transpiračního toku, což je proud vody od kořenů do koruny,“ vysvětluje můj průvodce.

„Stromy odpařují vodu a ta, když mění skupenství z kapalného na plynné, spotřebovává takzvané skupenské teplo, což je něco přes 22 tisíc kilojoulů na litr vody. Toto teplo tedy neohřívá zemský povrch.“

Čidlo tvoří čtyři různobarevné drátky spletené do krabičky. Naměřené hodnoty umožňují vědcům srovnat chladicí efekt vegetace ve městě s různými dalšími zelenými, ale i konvenčními povrchy.

Přesné hodnoty měření jsou zájemcům k dispozici na internetových stránkách projektu Otevřená zahrada.

Intenzivní střecha zachytí veškeré srážky

Ještě podrobnější měření s meteostanicí a čidly, která umožňují sledovat celou vodní bilanci, je nainstalované opodál, na zelené střeše seminárního centra Nadace Partnerství. Její ředitel Miroslav Kundrata si mezi výsledky jednotlivých měření pochvaluje i přijímací kapacitu střechy pro srážky.

Hamburk se připravuje na změnu klimatu. Novostavby budou mít povinně zelenou střechu

Hamburk

V německém Hamburku plošně přibývá zelených střech. Speciální záhony zadrží dešťovou vodu, ze které berou živiny rostliny. Díky tomu se sníží objem dešťovky v kanalizaci, rostliny zároveň zachytí prach, ochlazují okolí a produkují kyslík.

„Měříme od dubna 2016 a za celou dobu jsme zaznamenali jediný odtok, když byla intenzivní bouřka. Střecha má tedy obrovskou zádržnou kapacitu,“ shrnuje efekt intenzivní střechy, pokryté vrstvou substrátu v tloušťce 15 až 35 centimetrů.

Ochlazuje v létě a zatepluje v zimě

Nadace Partnerství ovšem nechala na vedlejší budovu položit i lehčí variantu zelené střechy. „Ta zachytí až 90 procent srážek, což je poměrně významné, vezmeme-li v úvahu, že je to poměrně tenká 8centimetrová vrstva, která je navíc výrazně jednodušší a levnější než intenzivní střechy, které se kvůli své hmotnosti nedají dát na každou budovu,“ říká Miroslav Kundrata.

Čím více vody se podaří v městské krajině zadržet, tím chladnější krajina bude, protože teplo se spotřebuje na výpar.

Kromě chladnějšího klimatu v okolí mají zelené stavební prvky přínos i pro obyvatele domu se zelenými plochami. „Náš účet za vytápění a chlazení plochy asi tisíc metrů čtverečních je asi jedno euro na metr čtvereční za rok, což běžně nestačí ani na větší rodinný dům,“ přibližuje tepelnou úsporu objektu ředitel Nadace Partnerství.

autoři: Martina Pouchlá , and
Spustit audio