Zednáři, Masaryk, katolíci. Trnitou cestu od nenávisti k dialogu popisuje religionista Jan Sušer
Jan Sušer, Ctirad Václav Pospíšil a Veronika Řeháková nedávno vydali knihu Zednáři, Masaryk, katolíci: Trnitá cesta od nenávisti k dialogu. V Hergot!u religionista, publicista a překladatel Sušer přibližuje obsah společného díla – vysvětluje, že není zednář jako zednář, a proč má smysl se zabývat právě vztahem mezi zednáři a prvním československým prezidentem.
Podle Sušera si svobodné zednářství nelze představovat jako jednotnou organizaci. Záhy po jeho vzniku došlo totiž ke štěpení a formování dalších a dalších tradic. „Jedním z bodů knihy je to, že pokud chceme říct ‚svobodní zednáři‘, musíme říct, kteří,“ přibližuje východiska knihy religionista. Podle něj je důležité vysvětlit, o jakou tradici zednářství jde, jaké má hlavní ideje a čím je dále specifická.
V knize se autoři především zaměřují na tzv. regulární zednáře. Jde o proud řídící se regulemi, díky kterým se mu přezdívá „konzervativní proud“. Navazuje na klasické anglické zednářství vzniklé v Londýně. Má několik hlavních závazků, které určují, s kým lze na zednářské úrovni spolupracovat. Například jeho členové musí věřit v nějakou vyšší bytost (ne nutně v Boha křesťanského) nebo musí zastávat přesvědčení, že na území jednoho státu může existovat jedna regulární mocnost.
Jak název knihy napovídá, důležitým tématem díla je vztah Tomáše Garrigua Masaryka ke zmíněnému proudu. Masarykovo první setkání se zednářstvím bylo nepřímé, už za Rakouska byl obviňován z členství v zednářské lóži, přestože členem nebyl. „To pro něho mohlo znamenat docela vážné kariérní důsledky. V Rakousku totiž zednářství nebylo povoleno a členství v lóži mohlo zapříčinit konec jeho tehdejší univerzitní dráhy,“ vysvětluje Sušer.
Jak se vztah Tomáše Garrigua Masaryka k zednářům dále vyvíjí? A proč se mu přezdívalo „zednář bez zástěry“? Dozvíte se v novém Hergot!u.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
