Zámek Kravaře láká na expozici o alchymistovi i na bohatou výzdobu kaple, která zázrakem unikla ohni
Zámek v Kravařích je hodnotnou památkou barokní architektury ve Slezsku. Dnešní podobu získal v první polovině 18. století, kdy ho vlastnil Jan Rudolf Eichendorf. Barokní památka má čtyři křídla, kapli s vysokou kopulí a kolem dokola rozhlehlý anglický park, zčásti využívaný jako golfové hřiště. Od roku 1990 vlastní zámek město Kravaře.
Zcela jedinečná je zámecká kaple zasvěcená archandělu Michaelovi. První zpráva o ní pochází z roku 1662. Jako jediná přežila zcela neporušená velký požár, který zámek zachvátil v roce 1937. Bohatá výzdoba kaple je tedy původní a průběžně probíhá její restaurování, včetně velkolepé nástropní fresky.
Nahlédnout můžete i do stálé expozice o historii zámku, která se nachází v patře. Nepředstavuje jen život šlechtických rodin, ale i prostých lidí v regionu v 19. století.
Zajímavou kapitolou ze zámecké historie je i období, kdy zámek v roce 1920 odkoupil stát a zřídil v něm Státní odbornou hospodářskou a hospodyňskou školu, což byla vzdělávací instituce zaměřená na přípravu dívek pro vedení moderní domácnosti, zemědělství a rodinné hospodářství. Škola tam sídlila až do zmíněného požáru v roce 1937.
Součástí stálé expozice je i alchymistická dílna. S kravařským zámkem je totiž neodmyslitelně spjatý Michal Sendivoj ze Skorska. Polský alchymista působil na pražském dvoře císaře Rudolfa II. Úzké kontakty s císařem mu umožnily v roce 1630 získat darem propadlé kravařské panství. Dost možná se tam pokoušel proměnit obyčejný kov ve zlato nebo namíchat zázračný elixír mládí.
V potemnělé expozici uvidíte i jeho rozpohybovanou fotografii. Každopádně je s ním spojená pověst, že na zámku ulil a zazdil ve sklepení devět zlatých kachen. Část pokladu se podařilo najít chtivé hraběnce Fontaine, která později na zámku sídlila a velmi po zlatě toužila. Čtyři zlaté kačeny ale prý do dnešních dnů zůstaly na zámku někde ukryté.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
