Zajděte si do brněnského BuranTeatru na představení, ve kterém je ‚dovoleno mnohé‘

26. duben 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Představení DeepShit uvedl brněnský Buranteatr na konci března

Na novou inscenaci vás svou reportáží zve Nikol Patíková.

„Dva lidé, dva z nás, odsouzeni ke svobodě. Pohybová inscenace, ve které je dovoleno mnohé.“

V brněnském divadle BuranTeatr proběhla 29. března premiéra pohybové inscenace Deep Shit. V té režisér Juraj Augustín spolu s performery Patricií Pažickou a Petrem Holíkem pracuje s tématem svobody, k čemuž využil i esej Jean Paula Sartra Existencialismus je humanismus.

„Jsme sami, bez omluvy. Právě to mám na mysli, když říkám, že člověk je odsouzen ke svobodě. Odsouzen proto, že se nestvořil sám, a přesto je svobodný, protože jakmile je jednou vržen do světa, je zodpovědný za všechno, co činí.“

Jean Paul Sartre, Existencialismus je humanismus

Inscenace se pohybuje na pomezí pohybové performance a site-sensitive projektu, přičemž se dá zároveň zařadit do žánru „nové divadlo“, ke kterému se BuranTeatr hrdě hlásí. A co že to je to „nové divadlo“? Dle uměleckého ředitele festivalu Malá inventura Petra Poly je to „současné, nezávislé a progresivní divadlo založené na přesazích a průmětech mezi jednotlivými žánry. Nejčastější jsou přesahy do tanečního, pohybového nebo hudebního divadla, nezřídka ale i do dokumentu. Pro nové divadlo je pak specifické třeba používání nových médií nebo experimenty, které zkoumají hranici mezi aktéry a diváky.“

Další reprízy inscenace Deep Shit uvádí BuranTeatr ve dnech 3. a 28. května.

autor: Nikol Patíková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová