Zahazujeme skvělý potenciál - gastroodpad by mohl být dál užitečný v zemědělství
Kvalitní hnojivo by mohlo vzniknout ze zbytků jídla. Kompostování gastroodpadu ale mnohdy úplně zastaví kyselé šťávy, které se z něho vypouští. Výzkumníci z Mendelovy univerzity proto začali do kompostéru přidávat taky laktobacily, které se běžně používají například při léčbě trávicího ústrojí. Bakterie tak dokážou přirozeně podpořit celý proces kompostování.
Martina Vršanská z Mendelovy univerzity otáčí kompostérem s gastroodpadem, aby se do něj dostal vzduch. Směs obsahuje nesnězené jídlo, které lidé v domácnostech nejčastěji vyhazují.
„Patří mezi ně nejčastěji brambory, slupky ovoce, jogurty, sýry, pečivo. Potom je to ještě maso, takže tady máme ještě nějaké vepřové,“ vypočítává Vršanská.
Stopka celého procesu
Celý kompostovací proces ale mnohdy zastaví bakterie a kyselé šťávy, které potravinový odpad vypouští. Pomoct by s tím mohly laktobacily. Ty v laboratoři připravuje výzkumnice Ester Kovaříková, která z inkubátoru vytahuje dvě zkumavky s tmavě hnědou, lehce zapáchající, tekutinou.
Čtěte také
„Jedná se o kompostovací šťávu, která byla izolovaná z reálného kompostu s gastroodpadem. A právě do této šťávy byly aplikovány laktobacily, které se v této šťávě učí přežít a aklimatizovat se na podmínky, které je v kompostu čekají.“
V kompostéru pak laktobacily pracují jako třeba v lidském těle, přibližuje Kovaříková:
„Ten laktobacilus se v lidském těle také musí srovnat v podmínkami, jako je nízké pH a kyselé prostředí. Jsou zde samozřejmě opět potraviny, které těm laktobacilům nemusejí vyhovovat, ale ony si na to umějí zvyknout. Úplně stejně pak fungují v kompostérech.“
Nevyhazujte to!
Jídlo vyhozené v současné době končí často ve spalovnách nebo i na skládkách. Zkompostovaný gastroodpad by ale výzkumníci z Mendelovy univerzity chtěli využívat jako hnojivo.
„Ten gastroodpad je typ odpadu, který nabízí neskutečný potenciál. Představuje organickou hmotu, vitamíny, minerály, to vše v naprosto přírodní formě, kterou můžeme využít při tvorbě zcela přírodního hnojiva. A vyhnout se tak intenzivní chemizaci, která je typická pro současné zemědělství,“ objasňuje Kovaříková.
K experimentům využívali vědci například zbytky jídel z menzy. Své poznatky na velkém množství gastroodpadu ověří příští rok v létě, kdy čeká tříměsíční kompostovací proces.
Související
-
Je tohle budoucnost zemědělství? Čeští roboti na polích zasejí, sklidí i vyplejí
Na pole u Litovle na Olomoucku tento týden poprvé zkušebně vyjel autonomní zemědělský robot nazvaný Cronos Quadro. Stojí za ním čeští vývojáři z Hané.
-
Revoluce v zemědělství je na spadnutí. Česká vědkyně teď za svou práci získala prestižní ocenění
Zjišťuje, jak dochází k nepohlavnímu rozmnožování rostlin. Porozumění takovému způsobu reprodukce by mohlo vést k novým objevům například v zemědělství.
