Za branami věznice Mírov se daří umění

Své o tom ví výtvarník a cestovatel Pavel Taťoun z Vlčic na Lošticku, který na kole projel Kubu, s batohem na zádech prošel Borneo či Vietnam. Ví také ale, jaké to je probouzet lásku k umění v lidech, kteří žijí za zdmi nejtěžší káznice u nás, věznice Mírov.

Za dob Rakouska Uherska rostli skvělí kreslíři

Výtvarník Pavel Taťoun rád vzpomíná na své předky. Oba dědové byli četníky za doby Rakousko-Uherské monarchie. Sloužili v Dalmácii.

A protože fotografování se tehdy nenosilo, bylo příliš drahé a stesk po domově velký, muži ve službě často zachycovali své prožitky prostřednictvím kreseb do památníků.

Jeden takový památník vlastní i rodina Pavla Taťouna a je důkazem, jak skvělé kreslíře ve své rodině po generace měl.

Hrabal s Boudníkem pili pivo na stojáka

Své dětství a mládí prožil Pavel Taťoun v Praze. Studovat nesměl, ale své ateliéry pro něj otevřeli umělci velkých jmen, Josef Velčovský a Mikuláš Matron. Jedinečným zážitkem pro něj bylo potkávání se s Janem Zrzavým, který chodil po Praze v černém plášti,v černém nebo červeném kulichu a s nezbytnou hůlčičkou a pomaloučku si prohlížel všechny výklady na Malé Straně.

Pavel Taťoun

Pamatuje i automat Svět v Libni, kam spisovatel Bohumil Hrabal s malířem Vladimírem Boudíkem chodili na pivo a starší bratr Pavlovi vždycky říkal: „Podívej, támhle jsou Hrabal s Boudníkem a pijou pivo na stojáka!“ Zkrátka Praha byla pro Pavla Taťouna velkou inspirací.

STB mi přišlo říct, že jsem úspěšný za hranicemi naší země

Pavel Taťoun své obrazy za totality nesměl vystavovat. Patřil totiž k pražskému undergroundu a stýkal se s rodinou Václava Havla. I přesto se jednou jeho plátno povedlo provést přes hranice a obraz byl vystaven u příležitosti oslav založení BBC. O svém úspěchu se Pavel dozvěděl až tehdy, když u něj doma zaklepalo STB.

Po Sametové revoluci už se Pavel Taťoun těšil z řady výstav svých obrazů, ale také hodně pomáhal. Třeba – obnovit památník Adolfa Kašpara v Lošticích, nebo rozvíjet lásku k umění mezi vězni za branami Mírovské káznice.

A co vězni na Mírově nejčastěji malují? No přece - ženy. A Pavel Taťoun je vedl k jemnosti ve výtvarném vyjádření a jak říká: „Našly se tam i velice krásné věci, které se dokonce povedlo prodat a vydělat tak na další výtvarný materiál.“

Pavel Taťoun miluje přírodu. Každý rok vyráží s přáteli do málo probádaných míst světa. Cesty mu přinášejí velkou inspiraci pro jeho výtvarnou práci. Letos na Borneu ale prožil něco, co se dá nazvat „návrat do pravěku“.

autor: zos
Spustit audio