Z tekoucího bronzu se u Brna rodí permoník i císařovna
Jak vzniká bronzová socha? Pojďte se s námi na ten malý zázrak podívat. Přesvědčíte se, že její tvůrci se zapotí nejen vedrem.
„Bude mít asi 1100 stupňů Celsia,“ varuje umělecký slévač Josef Rossí. V peci pod jeho nohama je rozžhavená hmota, která se za chvíli začne měnit v součásti hned několika soch určených na Moravu i na Slovensko.
Pro něj je to již rutina. Tlusté rukavice, které musí vydržet vysoké teploty, ale třeba i bravurnost, s jakou sestupuje do podzemí, kde je tryska zahřívající nádobu s kovem.
Z jámy šlehají chvílemi až zelenkavé plameny. Místní zkušeně doplňují do nádoby další kousky suroviny.
Tahle proměna se v ateliéru ve Veverských Knínicích u Brna děje jednou až dvakrát měsíčně. Poblíž pece jsou rozestavěné formy, do kterých za chvíli místní mistři nalejí bronz. A z nichž se posléze vyloupne socha.
Tentokrát se tu rodí například metrový permoník, který má být součástí kašny na náměstí v Oslavanech. A taky další součásti budoucího jezdeckého pomníku Marie Terezie pro Bratislavu.
Odlévání ale předchází ještě další příprava. Nejdříve autor sochy vytvoří její věrný model – opodál stojí právě permoník navržený sochařem Nikosem Armutidisem.
A také císařovna – sice mohutný, ale přece jen zmenšený pokus o rekonstrukci původního mramorového pomníku z Bratislavy. Ten byl zničený v roce 1921. Nezachovala se z něj panovnice – a ani dva husaři stojící původně vedle jejího koně.
Z předloh s pomocí vosku a plastu vzniknou přesné sádrovo-antukové formy. V nich musí mít kov nachystané cesty, aby pronikl na všechna místa, kam má.
Teprve pak přijde na nalévání kovu. „Je tam 80 kilogramů taveniny. Kelímek má zhruba asi 20 kilogramů plus 25 kilogramů ta nosítka,“ říká umělec. A zároveň to vše bravurně zvedá více než metr nad zem a přesně lije do připraveného několikacentimetrového otvoru.
Když po několika hodinách forma a hlavně její obsah vychladne, je potřeba obal rozbít – a uvnitř najít součást budoucího díla.
K hotové soše je ale ještě dlouhá cesta – dílo totiž odlévají autoři po částech. Ty musí na sebe pasovat, ucelit. Cizeléři proto začnou kontrolovat každý detail, upravovat a začišťovat.
Budoucí socha získává výslednou podobu. Zbývá upravit povrch do potřebného tónu – záře bronzu zmizí pod vybranou patinou. Pak zbývá usadit dílo na místo.
Permoník přejede do Oslavan z Veverských Knínic už po prázdninách. A ještě letos se do Bratislavy vrátí císařovna. Mezitím už budou Nikos Armutidis, Josef Rossí a další umělci chystat další díla.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků
-
Kdo převezme KDU-ČSL? Ze strany zní hlavně volání po Grolichovi, tradicionalisté o jménech nemluví
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Ponižování a duševní potíže. TikTok jako nástroj pro ‚slutshaming‘ žen a dívek na Balkáně