Z pěti bran zbyla v Jihlavě jen jediná. Nabízí krásný výhled na město a okolí
Pokud někdy zavítáte do Jihlavy na Vysočině a budete si ji chtít opravdu pořádně prohlédnout, pak určitě vystoupejte na vrchol brány v ulici Matky Boží. I když si moderní doba a hlavně frekventovaná doprava vyžádala zbourání části starého opevnění včetně čtyř bran, dodnes je původní podoba města patrná. A nejlíp to uvidíte právě z výšky.
Brána Matky Boží v Jihlavě pamatuje úplné začátky města v polovině třináctého století. Zažila spoustu přestaveb, ale pořád stojí na svém místě. V domě, který k ní těsně přiléhá, dnes sídlí informační centrum a tudy je možné do brány vstoupit.
Cestou na vrchol se návštěvník dozví zajímavosti z historie města. Na stěnách tu visí staré plány, obrazy a v prvním patře je i model středověké Jihlavy. „Můžete na něm vidět kompletní opevnění města z patnáctého století se všemi pěti branami,“ říká Ivana Plachá z informačního centra.
V prostorách brány jsou i reprodukce obrazů jihlavského rodáka, akademického malíře Gustava Kruma. „Stojíme před obrazem, který ukazuje Jihlavu v roce 1275. Je to jihlavská mincovna. Zajímavostí je, že už v té době měli problém s paděláním peněz,“ popisuje jeden z obrazů Ivana Plachá.
Brána Matky Boží je vysoká dvacet čtyři metrů. Specifickou podobu jí dává atikové završení koruny, lemované štíhlými motivy válcových arkýřů. „Vidíme odtud krásně naši radnici. Tehdejší vedení města tak mělo ze svého okna přímý výhled na bránu Matky Boží, aby vidělo, kdo přijíždí,“ ukazuje Ivana Plachá a přechází na druhou stranu: „Směrem k parku Gustava Mahlera je vidět zbytek opevnění i se zbytkem příkopu ve Věžní ulici.“
Brána je i výchozím stanovištěm naučné stezky „Jihlavská pevnost“. Ta dál prochází přes hradební parkán, místy, kde stávaly další čtyři brány, kolem malebné bašty v Divadelní uličce a do jihlavského podzemí. Stezka je značená informačními tabulemi a pomůže vám i brožurka, kterou si vyzvednete na informačním centru.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Prezident není Bůh.‘ Na Macinkovu stranu ve válce s Pavlem se přidávají další členové vlády
-
Vítězství Tiszy je obrovské. Orbán bude potřebovat nějaký čas, aby to strávil, říká maďarská politoložka
-
Cestu na summit NATO může řešit i Ústavní soud. Právnička doufá, že politici odloží ega
-
ONLINE: Orbán uznal volební porážku. V ulicích Budapešti se v noci po vítězství opozice slavilo













